Česká Lípa, Klášterní basilika Všech svatých

Kostel patřil řádu sv. Augustina, který do České Lípy přišel r. 1624. Kostel dal postavit r. 1627 Albrecht z Valdštejna, ale jeho dokončení se nedočkal, protože byl v r. 1634 zavražděn v Chebu. Byl posvěcen až 1707 za hraběte Viléma Kounice. Měl cibulovitou věž, která 1820 shořela a byla zastřešena provizorně a tak to zůstalo dodnes. R. 1631 zde už měl řád gymnasium, 1698 postavil Loretu, 1730 Svaté schody z českého mramoru, 1761 osmibokou kapli Nejsvětější Trojice – dnes tzv. Biebrovu síň. Náklady na stavbu kostela přišly na 40 tisíc zlatých. Kostel byl vysvěcen provinciálem řádu Pelikánem 1. listopadu 1707. Dnes celý objekt kláštera patří Okresnímu vlastivědnému muzeu. Klášterní kostel byl r. 1927 povýšen na basiliku minor – na papežský kostel, jak ukazuje znak papeže Pia XI. na vchodem do basiliky. Kostel je zasvěcen Všem svatým a sv. Augustinovi.

POPIS:
Kostel je orientován od severu k jihu. Je dlouhý 34.60 m a široký v presbytáři 10 m, v lodi 13.20 m. Je vysoký 20 m. Klenba je valená, dlažba z pískovce. Nad vchodem do basiliky je uprostřed socha sv. Augustina, nalevo sv. Tomáš z Villanovy, napravo sv. Ambrože.

Hlavní oltář:
Spodek mramorový, pak dřevo. Hlavní obraz znázorňuje sv. Augustina ve slávě nebeské, nad ním je obraz Krista jako soudce při posledním soudu. Úplně nahoře drží andělé znak augustiniánského řádu. Po stranách hlavního obrazu jsou postavy řádových světců sv. Mikuláše Tolentinského a sv. Viléma.

Kazatelna:
Dal ji pořídit prelát Heubner z Českého Krumlova r. 1721 a jsou na ní sochy 4 evangelistů a na stříšce sv. Augustin, u jehož nohou drží andělé znak řádu.

Oltář u kazatelny – Panna Maria Potěšující:
Obraz je od italského malíře Antonia Dardaniho z Bologne. Oltář byl hotov již r. 1707. Po stranách obrazu jsou sochy dvou řádových světic.

Oltář vpravo uprostřed – sv. Anna:
Hlavní obraz znázorňuje tzv. velkou svatou rodinu s ústřední postavou sv. Anny. Obraz namaloval kolem r. 1705 J. J. Heintsch a samotný oltář byl pořízen r. 1713 ze zbožných darů. Po stranách obrazu dvě sochy a nad ním socha sv. Václava.

Oltář vpravo u vchodu – sv. Rita:
Pořídil jej r. 1728 neznámý dobrodinec. Po bocích obrazu jsou sochy sv. Josefa a sv. Jana, evangelisty. Nahoře nad obrazem socha Panny Marie. Pod obrazem ve skleněné rakvi ležící světice.

Oltář nalevo u vchodu – Panny Marie, Matky dobré rady:
Postaven v letech 1717 – 1723. Při požáru 1787 shořel a byl nahrazen oltářem, který pochází ze zrušeného kostela Panny Marie Na šancích v Praze. Na velkém obraze je sv. Mikuláš Tolentinský, dole obraz Panny Marie, Matky dobré rady. Po stranách oltáře sochy dvou řádových světců.

Oltář vpravo uprostřed – sv. Jan Nepomucký:
Byl postaven r. 1707 Tobiášem Opitzem, arcijáhnem a prelátem pražské kapituly. Autorem obrazu Ignác Raab a namaloval jej r. 1766. Po stranách oltář jsou sochy sv. Vojtěcha, sv. Prokopa. Oltář je překrásná řezbářská práce.

Oltář vlevo vpředu – Snímání z kříže:
Tento oltář dal pořídit hrabě Vilém Kounic. Před tímto oltářem je hrobka hrabat Kouniců. Ta byla při opravě r. 1914 otevřena a jsou v ní pochováni čtyři členové tohoto rodu. Před hlavním
oltářem je hrobka členů řádů v letech 1704 až 1785 a jsou v ní též některé osoby, které se zasloužily o klášter. Rovněž tato hrobka byla otevřena v r. 1914.