;

Když sklo zpívá...

15. Lípa Musica pokračovala v sobotu 15. října speciálním projektem. V srdci sklářského regionu, ve městě Kamenický Šenov se rozezněla skleněná harmonika v podání předního hráče a stavitele skleněných hudebních nástrojů Saschy Reckerta z Německa a jeho ansámblu. Do posledního místa zaplněný kostel Narození sv. Jana Křtitele poznal pozapomenutou kapitolu hudebních dějin, kterou psali Mozart, Beethoven a další hudební velikáni, ale i severočeský region, který v 18. století s úspěchem produkoval tento nástroj a zásoboval s ním celou střední Evropu. 

Skleněná harmonika prodělala za dobu své existence převratný vývoj. Z nástroje složeného ze skleněných mísek otáčených na hřídeli, jehož dynamické i rozsahové možnosti byly velmi limitované, se postupem času vyvinula do podoby jakési skleněné harfy složené ze soustavy skleněných válců různé délky ukotvených v dřevěném těle. Moderní skleněná harmonika umožňuje interpretaci původního repertoáru nejen pro salónní společnost, jako v době své renesance, ale i v dnešních vícakapacitních sálech a prosadí se i v orchestru. Nástroj si však ponechává svůj typický zvuk připomínající zvuk varhan či dechových nástrojů. 

Reckert spolu se svým kolegou ze Sinfonia di vetro představil šenovskému publiku skladby z doby největšího rozkvětu skleněné harmoniky. Povětšinou pomalé kusy klasicistních autorů, Mozarta a Beethovena nevyjímaje, proložil jeden z pouhých deseti hráčů světa ovládající hru na skleněné nástroje zasvěceným komentářem, kterým publikum vtáhnul do tajů zpívajícího skla. 

Ojedinělý večer naplněný mystickými skleněnými tóny znějícím nadpozemsky, jako by z jiného světa poodkryl festivalovému publiku pohled do neznámých hudebních sfér, které jsou navíc úzce spjaté s naším regionem. V době vzniku tohoto nástroje lidé věřili, že z této hudby k nám mluví nadzemské síly mocnější než člověk. Traduje se, že mnohé zvuk harmoniky přivedl až k šílenství, pro jiné měl léčebné účinky. Tento ďábelský nástroj byl zkrátka vždy opředen tajemstvími a pověrami. Ubereme-li na atraktivní pohádkovosti, skleněná harmonika zůstává zajímavým hudebním fenoménem, který stojí za to poznat blíže než z krátkých pasáží Donizettiho Lucie di Lammermoor nebo Straussovy Ženy bez stínu a umožňuje obohatit tak vlastní zvukové vnímání a repertoár o doposud nepoznané, líbezně povznášející a křišťálově průzračné krásno kořeněné špetkou tajemství...