;

Mystérium času

Tři inscenace, tři mladí talentovaní choreografové tvořící na hudbu českých hudebních skladatelů a tři rozdílná pojetí chápání faktoru času. To je nový projekt fenomenálního Pražského komorního baletu, který se po čtyřech letech vrací do České Lípy. Nabídne černou taneční grotesku na motivy proslulé básně Havran Edgara Allana Poea i na filosofické taneční kreace zkoumající časoprostor a poukazující na teorii relativity i na otázky týkající se naší minulosti a hloubky vesmíru, zrození života a jistoty smrti. Ústředním hudebním motivem projektu je Kabeláčovo Mystérium času, jedna z nejpozoruhodnějších českých kompozic 20. století… V úterý 24. října Pražský komorní balet vystoupí v Jiráskově divadle v České Lípě. Vstupenky jsou ještě v prodeji.

V představení mladých talentovaných choreografů ztvárňuje Pražský komorní balet na hudbu českých moderních a soudobých skladatelů rozdílné chápání faktoru času. Ondřej Vinklát, choreograf Teď ² navrhl své percepci vnímání času scénu, na které dva sólisté tancem přenáší sdělení o životě. Dle jeho poselství žít znamená být vnímán. Poznat sama sebe očima druhého. Nalézt nesmrtelný život v následcích slov a činů, jež prostupují věčností.

Vnímám okamžik jako jeden velký proud. Nedá se říci, že je prchlivý a že mi utíká mezi prsty. On tady nepřetržitě je! Život je neustálý pohyb! Zajímá mě také, jaké důsledky mají naše činy a kam až mohou dosáhnout. Kdy a proč přijde ten moment, že už je dílo hotové,“ upřesňuje Ondřej Vinklát.

Méně existenciálně se pojmu času chápe následná choreografie Marka Svobodníka s názvem Chvilka POEzie, v níž pětice tanečníků rozehrává černou taneční grotesku na motivy proslulé básně Edgara Allana Poea Havran. Jejím leitmotivem je sebeironizující heslo: „S čekáním přichází nejedna kratochvíle, třeba i smrt.“ Poeovský moment je zde podtržen projekcí filmu NEVERMORE, který vznikl jako doprovodný plán k vlastnímu tanečnímu představení.

Je to volná adaptace tohoto díla. Na druhou stranu, ať je jakákoli, musíte mít na paměti její dopad na diváka, který by měl být shodný s předlohou. Tentokrát jsem vsadil na černý humor. Jednak jej mám rád, nikdy předtím jsem jej ještě nepoužil a zároveň si troufám tvrdit, že k Havranovi neskutečně sedí tím, jak toto dílo čtenáře zároveň baví a mrazí. Navíc na české taneční scéně ho najdeme jako šafránu,“ představuje svoji koncepci Marek Svobodník.

Poslední z trojice tanečních skic na téma času a jeho proměn je Mystérium času choreografky Hany Polanské Turečkové, které dalo název celému programu. Během náročného programu sedmero sólistů ztvárňuje zdánlivou samozřejmost časoprostoru jako zcela samozřejmého faktoru. Nic se zde nezdá jistější než nezvratná, neopakovatelná posloupnost událostí v přírodě i dějinách. Ta je dána do protikladu s teorií relativity i s filozofickými otázkami týkajícími se naší minulosti a hloubky vesmíru, zrození života a jistoty smrti.

Skladba mne okamžitě uhranula svou geniální hudební strukturou a obrovským nábojem. Podnětem k vzniku skladby byly, jak Kabeláč vzpomínal, jeho myšlenky a dojmy z úchvatného pohledu na hvězdnou oblohu a hluboké citové rozechvění nad vesmírným děním a pevným řádem, který mu vládne. Tyto pocity mi nejsou neznámé, i když mezi vznikem skladby a mým ztvárněním je šedesát let, věřím, že je spolu s námi bude sdílet i divák,“ říká Hana Turečková Polanská.

Pražský komorní balet je největší český nezávislý profesionální taneční soubor. Jeho počátky sahají do roku 1964, kdy Luboš Ogoun, Pavel Šmok a Vladimír Vašut založili původní Studio Balet Praha. Na ideu Baletu Praha navázal v roce 1975 choreograf Pavel Šmok a založil Pražský komorní balet. Vznik tohoto souboru znamenal velký zlom ve vývoji tehdy ještě československého baletu. Na repertoáru byly zejména choreografie Pavla Šmoka, ale také hostujících choreografů jako jsou P. Zuska, J. Kylián, L. Vaculík, R. North, Ch. Bruce, P. Delacroix, P. de Ruiter, J. Hackman, nebo J. Kodet. Za téměř půl století úspěšné činnosti a umělecké tvorby soubor prošel cílevědomým a úspěšným vývojem, stal se významným reprezentantem tanečního umění České republiky a má za sebou vystoupení v Izraeli, Libanonu, Indii, Číně, Austrálii, Kubě, Tchaj-wanu, Německu, Lucembursku, Thajsku, Gruzii nebo Polsku. Zároveň soubor získal řadu významných ocenění, mezi kterými nechybí Ceny Českého literárního fondu za nejlepší choreografie, Ceny Thálie za mimořádné jevištní výkony nebo Ceny Tanečního sdružení ČR.

Současnou tvář Pražského komorního baletu reprezentuje deset stálých a dva až čtyři externí tanečníci, kteří zvládají rozsáhlý pohybový rejstřík od technik vycházejících z klasického tance, přes techniky moderního i současného tance, až po techniky založené na improvizaci. Vedením Pražského komorního baletu je od března 2016 pověřen Igor Vejsada, baletní mistr a pedagog, který pokračuje v tradici inovativního a progresivního souboru s českým a mezinárodním repertoárem. Velký důraz klade Pražský komorní balet také na uchování původní tvorby Pavla Šmoka ve spolupráci s dlouholetou sólistkou a pedagožkou Kateřinou Dedkovou – Frankovou. Oslovována je ale také mladá a střední generace úspěšných a tvůrčích českých i zahraničních choreografů jako jsou Ji-Eun Lee, J. Greben & U. Ivgi, M. Radačovský, H. Litterová, A. Dziurosz, Ž. Jereb & A. Štěrbová, V. Konvalinka, nebo J. Pokorný.