Neokázalá krása a čirá radost v Děčíně

Ústecká kapitola 18. ročníku festivalu Lípa Musica pokračovala ve středu 9. října na Zámku v Děčíně. Po českolipské vokálně-klavírní poctě Janáčkovi byl na pořadu dramaturgie večer obdobného ražení s tou výjimkou, že byl cele věnovaný dalšímu českému velikánovi, Antonínu Dvořákovi. Jeho odkaz klavírní a písňový publiku Knihovního sálu děčínského zámku představili přední pěvkyně Simona Šaturová a Markéta Cukrová společně s klavíristou Vojtěchem Spurným. Večer konaný mimo jiné za podpory Ústeckého kraje a programu Rodinné stříbro, jehož je festival již řadu let hrdou součástí, tak nabídl ucelený hudební zážitek v prvotřídní interpretaci.

Osou programu byly Moravské dvojzpěvy, které zaujímají nejen v Dvořákově odkazu, ale i hudební literatuře obecně výjimečné misto. Dvořákovi otevřely brány k celosvětovému věhlasu a coby kus výjimečným způsobem reflektující lidové písně představily českou hudbu světu. Jejich prostou krásu, pestrost a rozmanitost, neobyčejnou melodickou fantazii i emoční náboj opojně ztvárnily přední pěvkyně československé provenience, které jsou ozdobou nejen evropských koncertních a operních scén. Sopránového partu se se šarmem sobě vlastním zhostila Simona Šaturová, jedna z nejvýraznějších osobností v koloraturním oboru nejen v evropském měřítku, kterou měl festival tu čest poprvé na svých pódiích představit. Její třpytivě jasný, lehký a suverénní soprán dokonale přiléhá Dvořákově přímosti a poetičnosti. Temnější mezzosopránovou polohu zastala s nemenší jistotou a noblesou festivalová stálice Markéta Cukrová. Výjimečně souznějící hlasy v dokonalé souhře vymodelovaly okouzlují, pevnou, sytou a přirozeně krásnou vokální plochu, kterou citlivým klavírním doprovodem podepřel Vojtěch Spurný. Ten se coby energický a důrazný klavírista představil i v sólových skladbách Dvořáka, jeho Drobných kusech a Eklogách.

Špičková, průzračná a neokázale krásná vokální linka bez jakýchkoliv nepatřičných přívažků dala vzniknout výjimečnému drahokamu, který výrazně zazářil na letošním festivalovém programu a zaplněný zámecký sál v Děčíně jej přijal velmi soustředěně a s doslova frenetickým nadšením na závěr. Výkřiky bravo a dlouhý potlesk vstoje odměnili umělci dvěma přídavky. Následná debata se všemi interprety pak dala publiku sympaticky nahlédnout pod roušku vzniku tohoto projektu, který je zvěčněn i na úspěšné nahrávce, ale též do kontextu díla samotného a přístupu a plánech umělců.