Cena vstupenky: 690 | 590 | 490 Kč
Štefan Margita - tenor
Marek Štilec - dirigent
Filharmonie Hradec Králové
Program: "Operní gala"
Carl Maria von Weber (1786-1826): Čarostřelec, předehra
César Franck (1822-1890): Panis angelicus
Franz Schubert (1797-1828): Ave Maria
Gaetano Donizetti (1797-1848): Don Pasquale, předehra
Una furtiva lagrima, árie z opery Nápoj lásky
Georges Bizet (1838-1875): Intermezzo z opery Carmen
George Gershwin (1898-1937): Sporting life, árie z opery Porgy a Bess
Přestávka
Petr Iljič Čajkovskij (1840-1893): Polonéza z opery Evžen Oněgin
Nikolaj Rimskij-Korsakov (1844-1908): Árie kupce z opery Sadko
Johann Strauss ml. (1825-1899): Netopýr, předehra k operetě
Jacques Offenbach (1819-1880): Click-clack, árie z opery Les contes d´Hoffmann
Pietro Mascagni (1863-1945): Intermezzo z opery Cavalleria Rusticana
Francesco Cilea (1866-1950): Lamento di Federico z opery Arlézanka
Slavnostnímu zahájení nesluší nic tolik jako opera. Proto taky zahajovací koncert uvádí operní gala snad nejznámějšího českého operního zpěváka, tenoristy Štefana Margity za doprovodu Filharmonie Hradec Králové. Výjimečný večer hostí Kulturní dům Crystal v České Lípě, pomyslném hlavním městě festivalu.
Umělecký rejstřík Štefana Margity je velmi bohatý a jeho kariéra je lemována mnoha zásadními operními rolemi, z nichž večer nabízí hned několik. Široký záběr repertoáru osciluje mezi světy klasické operní hudby 19. století a tvorby, jež hraničí s jazzem, jak se jej snažil do univerza klasické hudby implementovat Američan George Gershwin.
Večer načíná předehra k romantické opeře Čarostřelec od Carla Marii von Webera. Již samotná předehra opery odehrávající se na Šumavě je ceněna pro svou narativnost a mimořádnou poutavost. Následuje něžný i úpěnlivý kus Panis angelicus od belgicko-francouzského skladatele Césara Francka, který je známý v podání mnoha vynikajících světových tenorů. Na něj navazuje při operních ukázkách takřka obligátní, ale při tom stejně stále naléhavý a niterný opus Ave Maria od Franze Schuberta.
Další část operního večera zavádí posluchače do Itálie poloviny 19. století, kde byl ve svém vrcholném skladatelském období autor sedmdesáti oper Gaetano Donizetti. Donizettiho dílo bylo na počátku 20. století částečně pozapomenuto a dočkalo se rehabilitace o padesát let později, kdy jeho opery znovu začaly uvádět významné světové scény. V České Lípě zazní Donizettiho díla předehra k opeře Don Pasquale, na níž naváže árie Una furtiva lagrima z opery Nápoj lásky.
Orchestrální intermezzo ze slavné Bizetovy opery Carmen neuvede posluchače do dalšího aktu opery, nýbrž předznamená árii Sporting life z opery Porgy a Bess George Gershwina. Tento autor je hudebnímu světu známý především svým jazzovým odkazem ve vážné hudbě, či, chcete-li, zanášením pravidel vážné hudby do jazzu.
Popřestávkovou část programu uvádí slavnostní i rozverná polonéza z Čajkovského opery Evžen Oněgin. Z dílny jiného ruského romantika stejné generace Nikolaje Rimského-Korzakova pochází árie kupce z opery Sadko. Tato opera svou evokativností a instrumentálností zastiňuje další skladatelovy opery, naproti tomu je dnes ale poměrně málo známá a uváděná. Její zařazení na repertoár tak podtrhuje široký záběr operního exkurzu zahajovacího večera.
Poněkud se z operního zaměření večera vymyká předehra ke Straussově operetě Netopýr, která je typickým dílem vídeňské provenience druhé poloviny 19. století, značí ji lehký valčíkový rytmus, který jako by chtěl zakonzervovat podobu světa před vstupem do komplikovaného a nejednou dramaticky smutného 20. století.
Druhou polovinu 19. století značí celá řada dalších hudebních skladatelů. Zastoupení francouzského kulturního okruhu zprostředkovává Jacques Offenbach. Tento všestranný hudebník je světu nejvíce znám jako autor kankánu z Orfea v podsvětí a jako završitel žánru komické opery. Jeho operní a operetní tvorba byla typická hlavně důsledným a zdařilým doplňováním hudební a dramatické složky. Během zahajovacího večera zazní z jeho obsáhlého díla árie Click-clack z opery Hoffmannovy povídky.
Celý program uzavírá dvojice italských skladatelů, kteří svým operním dílem poznamenali přelom 19. a 20. století a jejichž vliv se výrazně projevil v operní tvorbě 20. století. Přelomové byly hlavně jejich realistické tendence, které jejich hudební dramata obsahovala. Mascagni byl autorem mnoha oper a hned jeho první opera Cavalleria Rusticana se stala také operou nejslavnější. Program zakončuje árie od Francesca Cilea z opery Arlésanka, ve které se Federico vyznává ze své nenaplněné tajné lásky k dívce z Arles. Slavnou árii v minulosti zpívali velcí tenorové jako Plácido Domingo, Luciano Pavarotti nebo José Carreras. Při premiéře Arlésanky v roce 1897 ji zpíval samotný Enrico Caruso.
Štefan Margita se narodil v Košicích. Mladý talent byl záhy pozván do Vídeňské národní opery a v krátkém čase se stal známým na mezinárodní úrovni. Vystupoval v Ženevě, Dallasu, Paříži a Tel Avivu, Basileji, Stuttgartu, Berlíně, Lipsku a mnohde jinde. Za významné je třeba považovat i jeho hostování v milánské La Scale nebo v Národní opeře v Paříži. Jeho kariéru lemuje celá řada operních rolí, zpíval Jacquina v Beethovenově Fideliu, Narrabotha ve
Straussově Salome, Nemorina v Donizettiho Nápoji lásky nebo Alfreda ve Verdiho La Traviatě v Basileji.
Pro českou hudbu byly významné jeho adaptace postav z Janáčkových oper, které zpíval rovněž na mnoha důležitých světových pódiích. S velkým úspěchem se kupříkladu i díky umění Štefana Margity setkalo provedení opery Příhody lišky Bystroušky v Théâtre des Champs-Elysées v Paříži. Také v současnosti se zpěvák ve velké míře věnuje Janáčkovu dílu a jeho současnou nejvýznamnější rolí je part Laca z opery Její pastorkyňa.
Úspěšnost jeho kariéry potvrzuje fakt, že si jej ke spolupráci zvou přední dirigenti jako Claudio Abbado, Gerd Albrecht, Vladimír Ashkenazy, Jiří Bělohlávek nebo Seiji Ozawa.
Štefan Margita je v prvé řadě operním zpěvákem, ale se stejným zápalem provádí i koncertní pěvecké večery. Na jeho koncertním repertoáru je Beethoven, Mahler, Liszt nebo Kodály. S koncertními programy již navštívil mnohá zahraniční pódia a absolvoval i turné po Japonsku.
V roce 2006 vyšel kompaktní disk Štefana Margity s tvorbou Bély Bartóka, Sylvie Bodorové a Mikuláše Schneidera-Trnavského, který měl skvělou kritickou odezvu doma i v zahraničí. Roku 2009 vyšlo CD JaRaLaj, které je naproti tomu zpěvákovým exkurzem do oblasti worldmusic a přináší výběr slovenských, romských a balkánských písní.
Filharmonie Hradec Králové byla založena původně pod názvem Operní orchestr města Hradec Králové roku 1978. Ke svému současnému názvu se hlásí od roku 1993 a vyjadřuje tím historickou kontinuitu filharmonických těles v krajském městě.
Významné období uměleckého rozkvětu tělesa je spojeno se jménem prof. Františka Vajnara, který jako šéfdirigent pracoval s orchestrem nepřetržitě od roku 1991 až do roku 2001, kdy byl jmenován čestným šéfdirigentem. V letech 2001-2012 působil na postu šéfdirigenta tělesa Ondřej Kukal, který je nadále hlavním dirigentem orchestru. Od roku 2012 je šéfdirigentem FHK Andreas Sebastian Weiser.
Orchestr z Hradce Králové vystoupil v četných významných koncertních síních Evropy a interpretační kvalitu orchestru dokumentují CD nahrávky pro tuzemské i zahraniční společnosti nebo Český rozhlas. Pravidelně FHK účinkuje na významných českých festivalech věnovaných klasické hudbě. Mezi ně patří Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy a od roku 2005 je filharmonie také pořadatelkou festivalu Hudební fórum Hradec Králové, na kterém se odehrály mnohé české premiéry významných soudobých evropských skladatelů Schnitkeho, Kančeliho, Gubajduliny, Beria nebo Henzeho.
Marek Štilec náleží k mladé dirigentské generaci. Narodil se v roce 1985, ale již stihl absolvovat studium dirigování u Leoše Svárovského a poté úspěšně vystudoval obor dirigování na pražské HAMU.
Přes výrazné mládí je v jeho uměleckém rejstříku již celá řada prestižních jmen. Spolupracuje s řadou významných orchestrů, mezi jinými Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, Českým národním symfonickým orchestrem, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Pražskou komorní filharmonií, Pražským komorním orchestrem, Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín, Komorní filharmonií Pardubice, JKF České Budějovice, Plzeňskou filharmonií, Akademickými komorními sólisty, Czech Virtuosi, Orchestrem Berg či Orchestrem Opery Ústí nad Labem.
Velký profesionální rozmach charakterizuje i jeho působení na zahraničních scénách, kde účinkuje s New World Symphony, Orchestra of the Swan, London Classical soloists, Berlin Camerata, Kammerphilharmonie Graz, National Orchestra of Moldova a Pärnu City Orchestra.
Kromě koncertů s různými tělesy Marek Štilec nachází uplatnění i v operních inscenacích a radost mu přináší i práce s menšími než symfonickými kolegii. Již v sedmnácti letech založil vlastní komorní sbor Quattro, jehož je dirigentem a uměleckým vedoucím.
Jeho profesionalitu oceňují mnohé výrazné osobnosti české klasické scény. Kromě řady vynikajících pěvců je jeho jméno spojeno i s projekty Martina Kasíka, Irvina Venyše, Lubomíra Brabce, Jaroslava Svěceného, Jiřího Bárty, Jany Bouškové nebo Kateřiny Englichové a podílel se také na CD JaRaLaj hlavního protagonisty večera Štefana Margity.
http://www.stefanmargita.com/
http://www.fhk.cz/