;

Bernhard Marx

Cena vstupenek: 150 Kč

Berhard Marx - varhany
 

Anonymi :
- Tänze der Renaissance

Diederik Buxtehude (ca. 1637 – 1707):
- Praeludium, zwei Fugen, Ciacona g-moll, BuxWV  148

Johann Sebastian Bach (1685 – 1750):
- Praeludium   Es – Dur, BWV 552/1
- Kyrie, Gott Vater in Ewigkeit », BWV 672
- Christe, aller Welt Trost », BWV 673
- Kyrie, Gott heiliger Geist », BWV 674
- Fuge  Es – Dur, BWV 552/2

Carl Philipp Emanuel Bach (1714 – 1788 ): 
- Sonate  III  F-Dur, Wq 70,3 (Berlin 1758)
-  Adagio per il Organo  d-moll

Vincenzo Petrali (1832 – 1889  ):
- Pastorale per l’Elevazione
- Versetto per il Gloria

Elsbeth Forrer (1815 – 1857):
- Marsch in Es – Dur (1855)

Anna Katharina Winteler (1810-1855):  
- Alpenrosen-Bolka am Bühl

Barokní prostory českolipské baziliky Všech svatých znovu rozezní zvuk varhan, který jí tolik sluší. Prováděná hudba však barokní rozměr bezpečně přesáhne. Německý varhaník Bernhard Marx uvede program od renesance po 19. století.

Varhanní koncerty jsou silně spojeny s postavou mistra všech mistrů Johanna Sebastiana Bacha a jeho dílo ve festivalovém varhanním exkurzu chybět nemůže. Bachovská hudební literatura je nesmírně obsáhlá a nabízí buď v originálním předepsání nebo v úpravách dostatek studijního materiálu pro mnoho nástrojů. Jeho klávesový odkaz je však nejzásadnější a i laikům nejznámější.

Program se však věnuje i varhanním skladbám předbachovské éry. Tu zastupují renesanční tance nebo monumentální a výrazově bohaté dílo Diederika Buxtehudeho. Tento skladatel působil jako varhaník v Lübecku a mocně ovlivnil celou následující generaci skladatelů včetně Bacha samotného. Ten se za ním údajně vydal pěšky v roce 1705, aby se s věhlasným mistrem setkal a slyšel ho hrát. Nakonec si Bach svůj pobyt v Lübecku prodloužil na tři měsíce, během kterých mu byl Buxtehude učitelem.

Pobachovská část programu je reprezentována synem geniálního skladatele Carlem Philippem Emanuelem Bachem. Tento skladatel v sobě nezapře vliv svého otce. I on je autorem velkého množství chrámových skladeb a oratorií, zároveň ale napsal řadu orchestrálních symfonií, klavírních sonát a smyčcových kvartetů. V jeho hudební logice je již patrný odklon od barokních forem a snaha o nacházení estetiky v racionalismu, jak požadoval raný klasicismus.

Ještě novátorštějším skladatelem byl varhaník Vincenzo Petrali z italské Cremy, který již byl autorem 19. století snažícím se provést reformu sakrální hudby. Chrámová hudba v Itálii tehdy začala splývat s hudbou operní a Petrali a jeho souputníci jí chtěli navrátit její duchovní poslání. Patřičnou autoritu Petrali k této hudební revoluci měl, v jeho domovině mu přezdívali „il principe degli organisti italiani“.

Naproti tomu švýcarské ženské skladatelky Elsbeth Forrer a Anna Katharina Winteler v 18. a 19. století prokázaly, že na varhany se dají hrát i tehdy populární lidové tance a motivy. Výsledkem jejich tvorby jsou varhanní polky, pochody a sváteční písně. Mnohé z těchto motivů zlidověly. Uším současníkům jejich rozverné melodie ponejvíce připomínají kolotočářské a flašinetářské písně, ale i tato hudba byla původně složená pro varhany a její zařazení na program podtrhuje široký repertoárový záběr večera.

Varhanní mistr Bernhard Marx je muzikantem, u kterého se spojuje bohatá instrumentální praxe s pečlivým přístupem k práci s hudebními prameny a muzikologickými poznatky. V obou směrech se profiloval už od svých studií, kdy souběžně studoval hru na nástroj a hudební vědu. Po frekventování německých hudebních vysokých škol ve Freiburgu a v Saarbrückenu se stal stipendistou v oboru hry na varhany a opět i hudební vědy na pařížské Sorbonně. Své vzdělání si rozšířil na mistrovských kursech u A. Heilera ve Vídni a u L. F. Tagliaviniho v Bologně. Od roku 1979 potom sám začal působit jako profesor varhan, dějin církevní hudby a varhanní literatury na Vysoké škole církevní hudby v Rottenburgu.

Jeho hudební kariéru dle kritiků ověnčuje virtuózní interpretace, jejíž autentičnost podtrhuje důkladná muzikologická příprava hraného materiálu. Za svou kariéru se jako soutěžící a dnes jako porotce účastnil četných prestižních varhanních soutěží. Jeho ruce poznaly varhany kostelů na několika světadílech a nahrál úctyhodné množství hudebních nosičů.

Kromě zmíněných aktivit pracuje Bernhard Marx dlouhá léta také jako inspektor kostelních varhan Freiburské diecéze a již od roku 1972 je titulárním varhaníkem kostela sv. Jana ve Freiburgu. V roce 1997 se stal uměleckým ředitelem Festivalu duchovní hudby v Dómu v St. Blasien a následně taktéž jeho titulárním varhaníkem.