;

Jana Boušková

cena vstupenek: 190 Kč

Jana Boušková – harfa

Program:
Jan Ladislav Dusík (1760-1820): Sonáta Es dur, op.34
- Allegro brillante
- Andantino
- Rondo-Allegro moderato

František Antonín Rössler-Rosetti (1750-1792): Sonáta Es dur
- Allegro Assai
- Romance-Adagio non tanto
- Rondo- Allegretto

Antonín Dvořák (1841-1904): Suita A dur Americká, op.98
- Moderato
- Molto vivace
- Allegretto
- Andante
- Allegro

přestávka

Josef Suk (1874-1935): Letní dojmy, op. 22b (orig. pro klavír)
V poledne
Hra dětí
Večerní nálada

Bedřich Smetana (1824-1884)| Hanuš Trneček (1858-1914): Vltava

Harfistku světového renomé Janou Bouškovou již obdivovali posluchači v USA, Japonsku, Francii a na mnoha dalších vzdálených destinacích. Jako protipól věhlasných scén v zámoří může působit kravařský kostel Narození Panny Marie, kde se Jana Boušková chystá uvést pro harfu napsaná nebo upravená díla české provenience.

Jan Ladislav Dusík, v cizině nazývaný Dussek, je dnes poměrně málo známým autorem. Za svého života však byl uznávaný především jako virtuóz ve hře na piano. Koncertoval v Anglii, Itálii, Francii, Holandsku, Belgii, ale také v Petrohradu. Jeho instrumentální umění bylo významné pro vývoj moderní hry na klavír, jako skladatel je pokládán za předchůdce romantismu a jeho díla si vážil i o generaci mladší Joseph Haydn. Důležitou osobností, která formovala jeho počáteční hudební kroky, byla jeho matka, vynikající harfenistka. Možná právě proto Dusík složil nemálo skladeb pro harfu.

Z českých zemí pocházel i František Antonín Rössler. Český Němec, skladatel, dirigent a kontrabasista používající italský pseudonym Rosetti se narodil v Litoměřicích, ale některé prameny jej spojují i s Mimoní na Českolipsku. Získal vzdělání v kněžském semináři a byl dokonce vysvěcen na kněze. Nejvíce se však chtěl věnovat hudbě a proto požádal o papežskou dispenz, která jej pro hudební dráhu z církevních služeb uvolnila. Působil ponejvíce ve šlechtických kapelách po celé Evropě a jeho díla patřila v 18. století mezi nejhranější skladby. Známé byly krom jiného také jeho hornové koncerty, které údajně inspirovaly ke složení koncertů pro lesní rohy a orchestr i samotného Mozarta.

Původně pro klavír byla napsána Dvořákova suita A dur s přídomkem Americká. Antonín Dvořák ji napsal krátce po premiéře Novosvětské symfonie a svým způsobem pro něj byla uklidněním a stažením se do vlastního světa. Intimní dílo je uměřené, neokázalé, až lyrické.

Druhá část programu uvádí taktéž původně pro klavír napsané Letní dojmy od Josefa Suka. Snové a intimní dílo s sebou přináší něžnou meditaci, klidný prožitek silně působící na představivost.

Zdaleka nejznámějším kusem na programu je Smetanova Vltava ze symfonického cyklu Má vlast. Právě v podání velkého orchestru ji zná i většina diváků. Jana Boušková však všem podá důkaz o tom, že dílo je nosné a neztratí na výrazu ani při sólovém pojetí pro harfu.

Na Janu Bouškovou si vyžádal kontakt, poté co ji slyšel hrát v rozhlase, sám věhlasný violoncellista Mstislav Rostropovič a společně s ní provedl premiéru Sonáty pro violoncello a harfu Ravi Shankara. Světoznámá profesorka harfy Susan McDonald o Bouškové prohlásila, že je to talent století. Podobně nadšeně o Janě Bouškové hovoří i hudební kritici.

Jana Boušková je velmi žádanou hráčkou a na světových pódiích vystupuje se špičkovými orchestry, ale též v komorních seskupeních. Od roku 2005 je sólo harfenistkou České filharmonie. Kromě zmíněného Rostropoviče spolupracovala také s Jurijem Bašmetem, Patrickem Galloisem, Jiřím Bártou, Christianem Tetzlaffem, Radkem Baborákem a s dalšími vynikajícími umělci.

Jana Boušková má velmi bohatý koncertní repertoár. Je však ceněna nejen jako interpretka, ale též jako pedagožka. Současně vyučuje na třech školách, na Královské konzervatoři v Bruselu, Akademii Múzických Umění a Konzervatoři v Praze. Často též pořádá mistrovské kurzy na hudebních školách po celém světě, účastní se mezinárodních sympózií a zasedá v porotách prestižních interpretačních soutěží, které dříve sama vyhrávala. Vzpomínkou na vítězství na soutěži International Harp Competition v  roce 1992 je její koncertní nástroj, který jí byl udělen společně s laureátstvím v soutěži.

http://www.janabouskova.com/cz/