Andělský zpěv dotýkající se nebes v podání Roberta Crowa

Svatováclavský víkend nabídl v rámci 12. ročníku Lípy Musicy netradiční hudební setkání. V kostele sv. Vavřince v Jezvé a bazilice Panny Marie ve Filipově u Rumburku vystoupil renomovaný mužský sopranista Robert Crowe za varhanního doprovodu Michaela Ebertha. Plnohodnotný návrat do doby baroka v programu i formě interpretace se dočkal nadšeného přijetí publika a ovací vstoje!

Hlasový obor mužského sopránu je v současné době spíše vzácností, které se věnuje jen úzká skupina pěvců. V dobách baroka byli naopak mužští sopranisté ztělesněním ideálu krásy v operním repertoáru a byli obsazování do titulních rolí vládců a válečníků. V sakrální hudbě pak suplovali ženy, jejichž zpěv byl v chrámových prostorách zcela zapovězen. Zpěvu v této vysoké hlavové poloze hlasu se věnuje jen hrstka pěvců a jedním z nejvýznamnějších ve světovém měřítku je právě Robert Crowe. Pro svůj festivalový debut si tento pěvec vybral program dramaturgicky uceleně zasazený do raně barokní doby převážně italské provenience. Forma koncertantních motet s výraznou zpěvnou linkou v jednohlasu dala vyniknout všem krásám Crowova sopránu. Překvapil pružností a ohebností hlasu, vykreslením drobných ozdob a fines do nejjemnějších detailů, zaujal silou hlasu v nejvyšších polohách i schopností závratných výšek a především okouzlil lehkostí skoro neslyšitelných pianissim a dokonalým legatem. Výrazově nezaostal za svými technickými dovednostmi a plasticky vymodeloval emociálně nabité texty převážně mariánských motet s přiměřenou dávkou afektu. Z Crowovy interpretace je na první poslech patrné, že není pěvcem paušálně přistupujícím k jednotlivým partům, ale do jeho výrazu se promítá znalost a pochopení nejen samotných skladeb, ale také širších dobových a společenských souvislostí a podstaty zpěvu barokních kastrátů.

Role doprovazeče, ale i sólového hráče na varhany se se ctí zhostil proslulý německý varhaník Michael Eberth. Souhra obou umělců byla zcela přirozená a nenucená a s obdobnou nonšalancí a precizností se Eberth představil i v nelehkých partech sólových varhanních skladeb – volně koncipovaných toccát a skladeb pracujících s vokální předlohou.

Oba večery svatováclavského víkendu přispěli k slavnostní atmosféře těchto dní. Niterný duchovní obsah i radostnější tóny ve skladbách obsažené dokonale rezonovaly s krásnými posvátnými prostory obou sakrálních památek a skvostné podání těchto výjimečných umělců vyšperkovalo celkový dojem z těchto koncertů, který publikum ohodnotilo na nejvyšší úrovni a odměnilo potleskem vstoje. Vystupení dua Crowe a Eberth se tak zařadilo k nejvýraznějším momentům nejen 12. ročníku, ale celé dosavadní historie festivalu.

videoukázka z koncertu