Česká Lípa, Kostel Narození Panny Marie

Na místě nynějšího kostela stával již kostelík za krále Václava IV. Jeho zakládací listiny byly potvrzeny generálním vikářem Janem z Pomuku, pozdějším sv. Janem Nepomuckým. Kostel byl zničen husity a po četných ohních byl vždy znovu postaven, ovšem dřevěný. Až r. 1710 byl postaven z kamene tak, jak jej vidíme dnes. Věž byla přistavěna až r. 1873 a byl na ní zavěšen zvon ze zaniklého děkanského kostela, který byl za 1. světové války spolu s jiným rozbit. Druhé světové válce padly za oběť tři zvony, z toho jeden za 17. stol., darovaný Karlem Ferdinandem Valdštejnem a dva vrácené zvony. Kolem kostela býval hřbitov, který je nyní parkem.

Presbytář
Hlavní oltář je z r. 1718. Stávala na něm socha Madony z konce 15. stol., přenesená do kostela sv. Máří Magdaleny. Nyní je zde socha Matky Boží, která stávala v předsíni kostela. Je novějšího původu. Oltářní obraz není původní. Vedle obrazu jsou umístěny sochy sv. Františka a sv. Antonína Paudánského. Na stropě jsou vyobrazeni církevní otcové: Řehoř s holubicí, Ambrož s úlem, Augustin se srdcem a Jeroným se lvem. Dále jsou v presbytáři chorové lavice ze zrušeného benediktinského kláštera sv. Mikuláše na Starém Městě pražském s překrásnými intarsiemi. 

Chrámová loď

První oltář vlevo má obraz Spasitele od A. Roberta Leinwebera z České Lípy. Dále jsou na oltáři sochy sv. Františka Xaverského a sv. Jana Nepomuckého jako almužníka. Nad obrazem je plastický reliéf vidění sv. Antonína Paduánského. Prostřední oltář vlevo je zasvěcen Panně Marii Sedmibolestné. Byl pořízen r. 1778 Michalem Karlem Kounicem. Obraz je malován na dřevě neznámým malířem. Původně byl na zdi jednoho domu, pak umístěn v dřevěné kapličce a při vzmáhající se úctě k němu slavnostně přenesen do mariánského kostela. Oltář u kazatelny, tzv. morový oltář, pochází z r. 1681. Obraz je namalován holandským malířem Molem a znázorňuje panoráma České Lípy v pozadí se Špičákem v době moru, který v r. 1680 zle v České Lípě řádil. V sedmi měsících zemřelo na 520 lidí. Na obraze vidíme lékaře Janela, jak ošetřuje nemocné. Dále pak nemluvně u prsu umírající matky jménem Frinterová. Dítě se zachránilo a dožilo se vysokého věku. V oblacích nad městem vidíme sv. Rosalii. Po stranách oltáře jsou sochy sv. Rocha se psem a sv. Šebestiána se šípy v těle. S původem tohoto oltáře souvisí též původ sousoší Nejsvětější Trojice, tzv. Vratislavská a po stranách sloupu jsou postavy světců: Floriana, Jana Nepomuckého, Vojtěcha a Václava. Ke sloupu se konával vždy na svátek Obětování Panny Marie (21. 11.) průvod a ve městě tohoto dne panoval sváteční klid. Kazatelna je ozdobena sochami čtyř evangelistů a na stříšce má sochu Dobrého pastýře. Nad vchodem na kazatelnu je bysta sv. Jana Nepomuckého, patrona kazatelů. Oltář vpravo první u vchodu je zasvěcen Neposkvrněnému početí. Obraz je od ak. malíře Eduarda Steffena. Na oltáři jsou umístěny dva relikviáře, které byly původně na hlavním oltáři. Oltář vpravo vpředu je zasvěcen archanděli Michaelovi. Nad titulním obrazem je obraz sv. Václava. Autoři obou maleb nejsou známi. Pod klenbou jsou vymalovány postavy 12 apoštolů a na klenbě jsou tři výjevy ze života Matky Boží: nanebevzetí, zvěstování a korunování. V předsíni jsou nad vchody na kůr a do zpovědní kaple sochy sv. Jeronýma a sv. Magdaleny, které byly dříve nad zpovědnicemi. Ve zpovědní kapli visí velký kříž z r. 1778 od Františka Liebicha ze Zákup. Na kůru jsou památné varhany z r. 1756 od Antonína Jakuba Spiegla z Prahy a mají 820 píšťal. Jsou mechanické. V původním mariánském kostele byli pochopováni dva páni Berkové z Dubé a z Lipé se svými manželkami.