;

Česká Lípa, Kostel Povýšení sv. Kříže

Kostel Povýšení sv. Kříže je nejstarším českolipským kostelem a byl postaven koncem 14. století českolipskými měšťany v čele s purkmistrem Jindřichem z Vajtmíle a se souhlasem tehdejšího městského faráře rovněž z rodu Vajtmílů a s povolením pána Hynka Berky II. Ze zakládací listiny vyplývá jasně patronát lipských měšťanů nad tímto kostelem. V r. 1426 kostel i město vyhořelo a zdá se, že kostel sv. Kříže byl delší dobu mimo provoz. Kostel byl znovu vysvěcen r. 1490 litoměřickým proboštem Benešem Valdštejnem, který byl současně biskupem v Kaminu v Pomořanech. V r. 1893 byla vyslovena domněnka, že stavitelem nově postaveného kostela byl Beneš z Loun, známý jako Benedikt Rejt. Dle písemných dokladů teprve r. 1512 převzal pokračování stavby kutnohorské sv. Barbory a zemřel r. 1534 v Lounech. Kdyby stavěl křížový kostel, musel by být činný jako stavitel celého půl století, ale tomu nelze věřit. Za reformace je o kostelů málo slyšet. Poslední božítělový průvod z kostela na náměstí r. 1573, pak se už v průvodu nechodilo, aby ho protestanté nerušili. R. 1592 poprvé v kostele kázal luteránský kazatel. Koncem r. 1622 se podařilo Albrechtu Valdštejnovi vrátit katolíkům kostely v Lípě. Hrabě Vilém Kounic, majitel českolipského a zahrádeckého panství, daroval kostelu krásný hlavní oltář, který stojí v kostele dodnes. Až do velkého požáru r. 1787 sloužil kostel jako hřbitovní a po zkáze děkanského kostela se stal kostelem farním. Byl důkladně obnoven v letech 1842, 1845 a 1847. V r. 1868 se musel znovu zpevnit dřevěný strop. Při té příležitosti byly odstraněny tehdejší stropní obrazy. S důkladnou opravou bylo započato stavitelem svatovítského dómu v Praze Mockerem v r. 1896. Nechal strhnout cihlovou zeď vstupního prostoru a tak vynikla krása středověké gotiky. Rovněž uvnitř byl stržen starý nehezký balkon a postavena nová kruchta s novými varhanami od pražské firmy Schiffner. Také v prsbytáři byl prkenný strop odstraněn a byla vyzděna nová kamenná klenba. Gotická okna dostala barevná skla při zachování původních gotických kružeb. Na podzim 1897 byly všechny práce skončeny a 19. září 1897 byl kostel litoměřickým biskupem Schoblem znovu vysvěcen. V presbytáři jsou po obou stranách postaveny chorové lavice, které pocházejí z bývalého benediktinského klášterního kostela sv. Mikuláše na Starém Městě. Jsou vyzdobeny kopiemi A. Durera a J. van Eycka. V r. 1937 byla provedena velká obnova vnitřku kostela. Tuto úpravu svěřili malíři Rudolfu Gortlerovi z Nového Boru II – Arnultovic. Ten vyzdobil 96 polí dřevěného stropu eucharistickými symboly. V tomto roce bylo rovněž do kostela zavedeno elektrické osvětlení.

POPIS:
Loď kostela je dlouhá 19.50 m a široká 12.40 m, presbytář je dlouhý 9.20 m a široký 7.90 m.

Hlavní oltář:
Spodní velký obraz 300 x 180 cm znázorňuje nalezení svatého kříže jeruzalémským biskupem Makariem a císařovnou Helenou r. 326. Horní
obraz 200 x 120 cm vyobrazuje povýšení kříže za řeckého císaře Heraklia a jeruzalémského patriarchy Sofronia r. 629. Nahoře jsou dvě dřevěné sochy svatých vojáků Longina a Eustacha, dole pak sochy svaté Heleny a svaté Magdaleny. Oltář pochází z r. 1697 a je darem majitele panství hrabětem Vilémem Kounicem. Velký oltářní obraz byl v r. 1929 restaurován akademickým malířem Maxem Zeschitzem z České Lípy.

Kazatelna:
Na víku kazatelny stály sochy tří božských ctností a ve spodní části byly 4 sochy evangelistů, tři z nich byly ukradeny, zůstal sv. Matouš bez andílka. Rovněž ze spodku kazatelny hrozen s visícími dvěma andílky byl uloupen.

Boční oltář – sv. Aloise u kazatelny:
Obraz sv. Aloise pochází od Evženie Hauptmannové-Sommrové z České Lípy. Rovněž tento oltář byl oloupen o výzdobu.

Oltář Narození Páně:
Tento obraz namaloval r. 1868 Anselm Wanke. Po stranách pozdně gotické sochy sv. Petra a Pavla.

Oltář sv. Anny na pravé straně:
Obraz byl namalován 1847 Antonínem Weissem ze Skalice u České Lípy a je kopií holandského mistra G. Gronedarla. Socha Panny Marie je z r. 1897. Nahoře je socha sv. Václava staršího data.

Křížová cesta:
Obrazy jsou z r. 1868 od Anselma Wankeho.

Na kůru jsou uloženy dvoje votivní obrazy, které znázorňují Snímání z kříže a Ukřižování s postavami donátorů a jejich rodin. Při malování kostela byl zatřen nápis: Haed domus Dei a civibus Lipensis aedificata, 1497 consecrata, 1897 iterum consecrata et 1937 restarata. Za války bylo zabaveny zvony, ale o válce pak vráceny z Německa. Jsou tři a jsou z r. 1750 a1733 a byly ulity v Praze.