Více informací najdete v aktualitě.
Lípa Musica 2016
OI SANGE (Velké pokání)
TRACTUS DEUS DEUS MEUS (Bože můj, proč jsi mě opustil…)
ŠOTEN KANGO-NO-SAN (Chvála nebeských mocností, sinisovaná verse - sólo)
ALLELUIA MAGNUS DOMINUS (Velký je Pán a hoden veškeré chvály…)
SÓRAI KADA (Oslavný hymnus)
ŽALM 50. MISERERE MEI DEUS (Smiluj se nade mnou, Bože…)
SEKVENCE VENI SANCTE SPIRITUS (Přijď, Duchu svatý…)
MOTETO VENI SANCTE SPIRITUS (Přijď, Duchu svatý…)
KUDŽÓ ŠAKUDŽÓ (Zpěv a chřestění k zažehnání zlých sil)
ORATIO IEREMIAE PROPHETAE (Modlitba proroka Jeremiáše…)
ANTIPHONA ALIENI INSURREXERUNT (Povstali proti mně…)
ŠOTEN KANGO-NO-SAN (Chvála nebeských mocností, sinisovaná verse – sbor)
KYRIE FONS BONITATIS (Pane, prameni dobroty …)
DŽINRIKI-BON (O božské moci – 21. kniha Lotosové sútry – recitace)
CANTIO AVE VIRGO GLORIOSA (Buď zdráva, slavná panno…)
KIKJÓ BONGO-NO-SAN (Chvalozpěv radosti a požehnání, sanskrtská verse)
Gjosan-rjú tendai šómjó
umělecký vedoucí - Saikawa Buntai
Schola Gregoriana Pragensis
Martin Prokeš, Hasan El-Dunia, Ondřej Maňour, Michal Medek,
Stanislav Předota, Marek Šulc, Tomáš Lajtkep
David Eben – umělecký vedoucí
David Eben – umělecký vedoucí
Před koncertem jste srdečně zváni na besedu s umělci z ansámblu Gjosan-rjú tendai šómjó, která se bude konat od 17 hodin v prostorách Vlastivědného muzea v České Lípě.
Jeden z nejnaléhavějších úkolů dnešní doby spočívá v mezináboženském dialogu. Vývoj posledních let i dní ukazuje, jak významnou roli tento aspekt lidské komunikace představuje a navzdory rozumovému a technickému rozvoji stále zůstává klíčový. Ignorování této sféry lidské osobnosti a komunikace vede nejen k ochuzení kultury, ale i k vzájemnému odcizení. Setkání dvou odlišných kultur, které se neděje v duchu konfrontace, ale dialogu, je nesmírně obohacující pro obě strany zvláště je-li využití univerzální jazyk překračující všechny hranice - hudba. Záměrem mnichů školy Tendai a souboru Schola Gregoriana Pragensis se již v roce 2000 stalo vytvoření dialogu dvou duchovních kultur na základě repertoáru buddhistické a křesťanské tradice. Tato meditativní setkání se zaměřují jednak na zajímavé kontrasty v pojetí hudebního výraziva, současně chtějí představit i určité prvky, které jsou přítomny v obou tradicích, tedy v gregoriánském chorálu coby nejstarším liturgickém zpěvu křesťanského západu, a zpěvech šómjó, které dodnes tvoří důležitou součást liturgie klasického proudu japonského buddhismu. Unikátní projekt Blízké hlasy z dáli se po osmi letech opět vrací do svého srdce, města České Lípy.
Schola Gregoriana Pragensis byla založena Davidem Ebenem v roce 1987. Soubor se řadí mezi přední světové interprety středověké duchovní hudby. Zaměřuje se jak na sémiologickou interpretaci gregoriánského chorálu podle nejstarších neumatických pramenů z 10.-11. století, tak i na uvádění gregoriánských zpěvů vlastní české chorální tradice včetně rané polyfonie. Díky intenzivnímu studiu středověkých pramenů zaznívá v programech často i řada unikátních nově objevených skladeb ze 13.-15. století. Schola se intenzivně věnuje také nahrávání a často koncertuje doma i v zahraničí. Její zakladatel David Eben v roce 1991 absolvoval na pařížské konzervatoři (Conservatoire Nationale Supérieur de Musique de Paris) obor dirigování gregoriánského sboru a v následujícím roce působil jako dirigent souboru Choeur grégorien de Paris.
Gjosan-rjú Tendai šomjó je soubor tvořený tendaiskými mnichy, kteří se kromě liturgických povinností ve svých titulárních chrámech v různých krajích Japonska věnují rovněž výuce šómjó – části budhistické liturgie – a jeho veřejnému provozování nad rámec liturgie. Styl šómjó je součástí výjimečných esoterických transformačních obřadů, jako je svěcení, pokání, pohřby či rituální očista národa.
Karel a Francie
Cantio Plebs Domini (Lide Boží, raduj se zbožně v tento den…)
Alleluia Virga Iesse floruit (Výhonek Jišajův vykvetl…)
Sequentia Ave virgo singularis (Buď zdráva, panno jedinečná…)
G. de Machaut: Dame je sui cilz qui vueil - Fins cuer doulz (Paní, jsem ten, kdo chce vytrvat...)
G. de Machaut: Foy porter (Věrně chci setrvat…)
Karel a relikvie – sv. Kopí a Hřeby
Hymnus Pange lingua (Vzývej každý jazyk lidský, slavnému Kopí chvály pěj…)
Lectio de homilia beati Augustini (Kázání sv. Augustina)
Responsorium Vibrans miles (Voják napřáhl kopí a otevřel svatý chrám slávy Boží…)
Karel a univerzita
Virelai Je languis (Chřadnu a hořce umírám…)
Cantio Rubus incombustibilis (Keř nesežehnutelný…)
Cantio Prima declinatio (První deklinace, pádů regulace…)
Virelai Sois tart (Pozdně nebo časně chřadne duše má…)
Karel a dvorská lyrika
Mülich von Prag: Nun siht man aber beide (Nyní je opět vidět pole i lučinu…)
Otep myrhy
Anjelíku rozkochaný
Dřěvo sě listem odievá
Motetus Ave coronata (Buď zdráva, nevěsto Boží, matko a královno nebes…)
Karel a slovanská liturgie
Čtení ze svátku sv. Cyrila a Metoděje
Alleluia Veselite se
Stola Jacob / Que est ista (Kdo je ta, jenž vychází jako jitřenka…)
Závěr: Vzkříšení
Cantio Buóh všemohúcí
Motetus Christus surrexit vinctos – Chorus nove – Christus surrexit (Kristus vstal a vyvedl spoutané ze žaláře…)
Schola Gregoriana Pragensis
Hasan El-Dunia, Ondřej Holub, Tomáš Lajtkep, Ondřej Maňour, Michal Medek, Stanislav Předota, Marek Šulc, Martin Prokeš
umělecký vedoucí - David Eben
Hana Blažíková - gotická harfa - jako host
Barbora Kabátková - zpěv - jako host
V případě nepřízně počasí se konání koncertu přesouvá do prostor Bergkirche.
V květnu jsme oslavili 700 let od narození „Otce vlasti“, krále českého a císaře Svaté říše římské Karla IV., kterého považuje český národ za jednu z nejvýznamnějších osobností své historie. Právě k tomuto výročí připravil renomovaný soubor Schola Gregoriana Pragensis ve spolupráci se sopranistkou Hanou Blažíkovou nový projekt příznačně nazvané Carolus IV. Byl to právě český král Karel IV. (1316-1378), který vtiskl Praze její nebývalou krásu. Bohatství architektonických a výtvarných skvostů z jeho doby je zřejmé na první pohled, král však neméně pečoval o rozkvět duchovního a kulturního života tohoto města. Kromě svatovítské katedrály se hudba v pozoruhodné žánrové barevnosti rozvíjela v prostředí pražské university (latinské duchovní písně i francouzská ars nova), v Emauzích, klášteře založeném Karlem za účelem provozování slovanské liturgie, městem se jistě ozývaly i české písně (Otep myrhy, Dřěvo se listem odiévá) navazující na tradici německého minnesangu. Všeobecně známá je úcta Karla IV. ke svatým a s tím související „sběratelská vášeň“ pro relikvie svatých. Právě z Karlova podnětu vznikl svátek svatého Kopí a hřebů, jehož chorální officium zde zčásti zaznívá. Chorální i vícehlasé zpěvy Karlovy doby doplňuje renomovaný soubor Schola Gregoriana Pragensis na společné nahrávce se sopranistkou Hanou Blažíkovou i o světskou tvorbu; výsledkem je fascinující obraz hudebního života za Karla IV. ve všech jeho barvách a formách.
Schola Gregoriana Pragensis byla založena Davidem Ebenem v roce 1987. Soubor se řadí mezi přední světové interprety středověké duchovní hudby. Zaměřuje se jak na sémiologickou interpretaci gregoriánského chorálu podle nejstarších neumatických pramenů z 10.-11. století, tak i na uvádění gregoriánských zpěvů vlastní české chorální tradice včetně rané polyfonie. Díky intenzivnímu studiu středověkých pramenů zaznívá v programech často i řada unikátních nově objevených skladeb ze 13.-15. století. Schola se intenzivně věnuje také nahrávání a často koncertuje doma i v zahraničí. Její zakladatel David Eben v roce 1991 absolvoval na pařížské konzervatoři (Conservatoire Nationale Supérieur de Musique de Paris) obor dirigování gregoriánského sboru a v následujícím roce působil jako dirigent souboru Choeur grégorien de Paris.
Hana Blažíková se zabývá zejména barokní, středověkou a renesanční hudbou a sólově vystupuje s řadou předních světových ansámblů jako Collegium Vocale Gent, Bach Collegium Japan, Sette Voci, Amsterdam Baroque Orchestra, L’Arpeggiata, Tafelmusik, Gli Angeli Genève, Nederlandse Bachvereniging, Ensemble Masques, L’Armonia Sonora a další." Z českých ansámblů jmenujme alespoň Collegium 1704, Collegium Marianum, Tiburtina ensemble, Musica Florea, Cappella Mariana, Ensemble Inégal, Ensemble Tourbillon a další. Pravidelně koncertuje na mnoha významných festivalech, například Pražské Jaro, Edinburgh International festival, Oude Muziek Utrecht, Tage Alter Musik Regensburg, Resonanzen, Festival de Sablé, Festival de la Chaise-Dieu, Arts Festival Hong-Kong, Chopin i jego Europa, Bachfest Leipzig, Concentus Moraviae, Letní slavnosti staré hudby, Festival de Saintes. V roce 2010 a 2013 se zúčastnila věhlasného turné s Bachovými Matoušovými pašijemi pod vedením Philippa Herrewegha. O Velikonocích 2011 zpívala Janovy pašije s Boston Symphony Orchestra a v témže roce se objevila v newyorské Carnegie Hall s Bach Collegium Japan. V listopadu 2014 hostovala spolu s ansámblem L’Arpeggiata v kolumbijské Bogotě v opeře Orfeo chaman. Současně vystupuje i jako hráčka na gotickou a románskou harfu.
Wolfgang Amadeus Mozart: Koncertantní symfonie Es dur pro flétnu, hoboj, lesní roh, fagot a orchestr, K. 297B
Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 2 D dur, op. 36
Sophie Dartigalongue – fagot, Viola Wilmsen – hoboj, Pirmin Grehl – flétna (Německo), Radek Baborák – lesní roh
Česká Sinfonietta
Radek Baborák – dirigent
Mozartova hudba je přímým ztělesněním klasické ideje o umění jasném, formálně dokonalém a citově prohloubeném. Je nejvyšší syntézou klasicismu naplněnou tím nejkrásnějším obsahem. Jas Mozartova umění oslnil pozdější generace natolik, že zaslepení neviděli jeho smutek a žal. Ostatně i on sám utíkal před krutým světem do svého domova, do hudby. To, že Mozarta Dvořák nazval „sluníčkem“ není lacinou dětskou metaforou, ale velkým uznáním světlosti jeho umění, které se zračí i ve skladbách, jež rozzáří slavnostní zahájení 15. ročníku. Výjimečně svěží, živá a šťavnatá je Mozartova Koncertantní symfonie Es dur pro dechové nástroje a orchestr i Velká symfonie.
Radek Baborák se začal intenzivně věnovat dirigování v roce 2010. Po patnácti letech působení na postu sólo hornisty v orchestrech Berlínská filharmonie, Mnichovská filharmonie, Bamberští symfonikové a Česká filharmonie, opouští zajištěnou existenci orchestrálního hráče a vydává se na dráhu koncertního hornisty a dirigenta. Zcela přirozeně tím navazuje na tradici sólistů/dirigentů, kteří chtějí realizovat své hudební sny a vize nejenom pomocí nástroje ve kterém vynikají, ale obohacen zkušenostmi z orchestrů, a na poli komorní hudby, zaměřují svůj talent na interpretaci děl skladatelů symfonické hudby jako dirigenti-příkladem je maestro Daniel Barenboim, který je Baborákovým vzorem, inspirací a mentorem. Dirigentský debut absolvoval Radek Baborák na evropském turné s MCO-Mito chamber orchestra v roce 2008, kde byl členy orchestru vyzván k záskoku za indisponovaného maestra Seiji Ozawu, u něhož získává Baborák jedinečné dirigentské zkušenosti při pravidelných konzultacích. Od tohoto zásadního a iniciačního momentu, dirigoval Radek Baborák orchestry nejen V ČR, Evropě, ale i v Japonsku a spolupracoval s řadou vynikajících sólistů, jako fim Bronfman, Saleem Ashkhar, Marie-Piere Langlamet, Dalibor Karvay, Jana Boušková, Janne Saksala ad. Jako dirigent /sólista vystoupil na festivalech Maggio Musicale Fiorentino, Pražské Jaro, Smetanova Litomyšl, Struny podzimu, v cyklu koncertů v Mnichovském Gasteigu, v sálech Berlínské filharmonie, Auditorium Reina Sophia, Prinzregent Theatre. Je zakladatelem a dirigentem orchestru Česká Sinfonietta, se kterou přijede i do České Lípy.
Tento orchestr vznikl v roce 2010 a jeho členové jsou sólisté mladé generace, komorní hráči předních českých souborů a orchestrů. Repertoár se zaměřuje především na díla mistrů 18., 19. a první poloviny 20. století. Česká Sinfonietta vystupuje v mnoha kulturních centrech Evropy, spolupracuje s mezinárodními hudebními festivaly, nahrává pro Octavia records. Česká Sinfonietta je odbornou veřejností i hudebními kritiky oceňována zvláště za osobitý, nezaměnitelný zvuk, nekompromisní interpretaci plně respektující skladatelův odkaz, radost ze hry a plné nasazení všech členů orchestru.
V sólových partech se představí sólofagotista Mnichovské filharmonie a sólista předních evropských těles a světových festivalech Bence Bogányi, sólohobojistka Rozhlasového symfonického orchestru Berlín, profesorka na předních německých univerzitách a žádaná sólistka Clara Dent, sóloflétnista Konzerthausorchesteru Berlin Pirmin Grehl a v neposlední řadě Radek Baborák.
Dietrich Buxtehude: Praeludium in g
Jan Pieter Sweelinck: Variationen „Mein junges Leben hat ein End“
Jan Pieter Sweelinck: Fantasia auf die Manier eines Echo
John Stanley: Voluntary from op. 5
Giovanni Morandi: Offertorium
Felix Mendelssohn: Preludium und Fuge c-moll op.37 nr 1
Władysław Żeleński: Preludium pastorale
Johann S. Bach: Fantasie und Fuge a-moll BWV 561
Władysław Szymański - varhany
Oblíbený žánr varhanního recitálu v letošním roce naplní polský virtuóz Władysław Szymański. Tento absolvent Akademie hudby v Katowicích si své varhanní zkušenosti rozšířil mistrovskými třídami u prof. F. Peeterse v Belgii a prof. L. Rooga v Rakousku. Jako sólový varhaník vystupuje na mnoha koncertech doma i v zahraničí, např. v Rakousku, České republice, Belgii, Dánsku, Finsku, Německu, Itálii, Švýcarsku, Slovensku, Španělsku či Švédsku. V současnosti je profesorem a vedoucím Oddělení vokální a instrumentální hudby na Akademii hudby v Katowicích, věnuje se vědeckému bádání a přednáší na dalších univerzitách po celé Evropě. Kromě toho je Władysław Szymański je skladatelem, autorem skladeb pro varhany, komorní a vokální hudby, za něž získal řadu ocenění ve světových skladatelských soutěžích. Jeho skladby byly provedeny v uznávaných hudebních centrech: Berlín, Varšava, Londýn, Helsinki, Lahti, Stockholm, Praha, Valencie a Vídeň. Je spoluzakladatelem a uměleckým ředitelem každoročního hudebního festivalu – Mikołówské hudební dny. V České Lípě Szymański představí průřez varhanní tvorbou od Buxtehudeho a Bacha až k tvorbě skladatelů 20. století.
tradiční koncert při svíčkách
W. A. Mozart: Divertimento č. 1 B dur
B. Martinů: Výběr ze Čtyř madrigalů
J. S. Bach: Goldbergovské variace BWV 988 (arr. pro hoboj, klarinet, basetový roh a fagot Václav Vonášek - 2015)
Trio Arundo a Karel Dohnal – basetový roh jako host
Trio Arundo vzniklo na přelomu roku 2003 a 2004 z iniciativy úspěšného českého fagotisty Václava Vonáška. Název souboru je odvozen z latinského označení třtiny, z níž se vyrábějí plátky pro dřevěné dechové nástroje. Všichni tři jeho členové působí v předních českých orchestrech - České filharmonii, Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK a PKF - Prague Philharmonia. Zároveň jsou také držiteli ocenění z prestižních mezinárodních soutěží (Pražské jaro, ARD Mnichov, Melbourne, Lodž). Tvorbu pro dechová tria měli v oblibě zejména francouzští skladatelé přelomu 19. a 20. století, repertoár tria Arundo však zahrnuje originální skladby i transkripce děl autorů všech slohových období. Hráči souboru doplňují program také sólovými skladbami. Trio Arundo je častým hostem komorních cyklů po celé České republice. Do Zahrádek toto trio přiveze transkripci legendárního díla Johanna Sebastiana Bacha Goldbergovy Variace v úpravě Václava Vonáška. Ten je dvojnásobným laureátem Mezinárodní soutěže Pražského jara a členem České filharmonie a patří k nejtalentovanějším instrumentalistům mladé generace.
Fernando Sor: 12 Menuetts op. 11 (výběr)
Niccolo Paganini & Luigi Legnani: Sonate, Ghiribizzy e Caprice (výběr)
Pedro Jimenez de Abril Tirado: Minué No. 79, 38, 51, 27, 53, 60, 34,74, 86
J.S. Bach: Jesus bleibet meine Freunde BWV 147 (Arr. Carlo Domeniconi)
M. Castelnuovo Tedesco: Sonata Hommagio a Boccherini, Op. 77 (Allegro con spirito, Andantino, quasi canzone, Tempo di Minuetto, Vivo ed energico)
F.M. Torroba: Torija, Nocturno
Isaac Albeniz: Cadiz, Sevilla
Pavel Steidl – kytara
Mistr klasické kytary Pavel Steidl se vrací na MHF Lípa Musica! Žák Štěpána Raka, vítěz proslulé soutěže Concours Internationale de la Guitare a umělec světového kalibru, to je kytarista Pavel Steidl, jenž okouzluje celý svět jemným citem pro nuance, skvělou virtuozitou i šíří repertoáru. Není na světě jiného umělce, který své publikum dokáže svou geniální interpretací tak spolehlivě rozesmát i rozplakat. Přijeďte se přesvědčit, že pokud je kytara v těch správných rukou, o čemž u respektovaného světoběžníka a brilantního hráče Pavla Steidla nemůže být pochyb, pak jsou její možnosti vpravdě neomezené… Pavel Steidl koncertoval ve více než třiceti zemích světa (Kanada, Kuba, Španělsko, Polsko, Rakousko, Kostarika, Guatemala, Austrálie, Japonsko, Velká Británie, Mexiko a mnoho dalších). Nahrál mnoho skladeb světového repertoáru a českých skladatelů nejen minulosti, ale i 20. století. A sám také komponuje a svými skladbami často obohacuje svůj koncertní repertoár. Italský časopis Guitart zařadil jeho jméno mezi 8 nejdůležitějších světových kytaristů roku 2003 a o dva roky později obdržel cenu Classical Guitar Award 2005.
STUDIUM DIVINITATIS
O VIRGA AC DIADEMA
CUM PROCESSIT
TU RUBES ET AURORA
COLUMBA ASPEXIT
SPIRITUS SANCTUS
O IGNIS SPIRITUS
O QUAM MIRABILIS
AER ENIM VOLAT
O VIRTUS SAPIENTIAE
O SPECTABILES VIRI
REX NOSTER
O TU ILLUSTRATA
VocaMe (Německo)
VocaMe je německým vokálním ansámblem složeným z renomovaných pěvkyň z oboru interpretace staré hudby, které působí pod vedením Michaela Poppa. Svůj první projekt s představením tvorby byzantského skladatele z 9. století realizovali ještě pod ansámblem Furore. Koncerty zavedly VocaMe na renomované festivaly v Německu i zahraničí, z nich připomeňme: Copenhagen Renaissance Music Festival, Festival Voix & Route Romane, Concentus Moraviae, Cork International Choir Festival, Oslo Middelaldermusikkdager, Recontres Musicales De La Vallée De L‘Alzette (Lucembursko), Stockholm Early Music Festival, Rheingau Musik Festival, Europäische Kirchenmusiktage Schwäbisch Gmünd, Musica Sacra International, Vancouver Early Music Festival, Festival Tres Culturas Murcia, Fränkischer Sommer, Kreuzgangkonzerte Kloster Walkenried oder Kunst- und Ausstellungshalle nebo BRD Bonn. Na MHF Lípa Musica tento úspěšný a renomovaný soubor přiveze program, v němž představí mystickou osobnost německé skladatelky Hildegardy von Bingen.
Benediktinská řeholnice Hildegarda je nesporně jednou z nejvýraznějších a nejzajímavějších ženských postav středověku. Pro své věštecké schopnosti byla nazývána „rýnskou Sibylou“. Dílo této německé mystičky, léčitelky, přírodovědkyně, spisovatelky, hudební skladatelky, teoložky, která usilovala o reformu církve a byla v písemném kontaktu s nejvýraznějšími osobnostmi 12. století, dodnes vzbuzuje zájem. Nejen její písně usilující o soulad nebeské harmonie, ale i léčitelské postupy či teologické zkoumání ženského principu, jsou stále aktuální. Mimochodem, tato matka představená, je také první autorkou popisu přesné receptury na výrobu piva. Na koncertu si však představíme především její kompoziční umění. Poezie, hudba a myšlenky Hildegardy z Bingenu jsou datovány do 12. století, a přesto k nám stále promlouvají dnešním jazykem. Hildegardina oslava božského života nikdy nepřestane inspirovat hledače krásy a spirituality. Soubor VocaMe se proslavil interpretací hymnů, které v 9. století komponovala skladatelka Kassia, a pokračují ve svém pátrání po „ženské síle“ v hudbě zpěvem mimořádných vizí Hildegardy z Bingenu.
J. S. Bach/J. Ernst: Koncert G dur BWV 592
M. A. Charpentier: Te Deum – Prelude
A. Corelli: Sonáta e moll
J. S. Bach: Preludium a fuga d moll BWV 539
A. Vivaldi: Koncert C dur pro 2 trubky
A. Corelli: Sonáta C dur pro tři trubky
C. Franck: Preludium, fuga a variace h moll
G. F. Telemann: Koncert D dur pro tři trubky
Prague Baroque Trumpets (Marek Zvolánek, Marek Vajo, Jiří Houdek – trubky) & Daniela Valtová Kosinová – varhany
Společný projekt souboru Prague Baroque Trumpets pod vedením předního českého trumpetisty Marka Zvolánka, který zahájil loňský ročník festivalu, a přední české varhanice Daniely Valtové Kosinové si klade za cíl upozornit na zřídka uváděnou hudební literaturu pro toto nástrojové obsazení. Prague Baroque Trumpets vystupuje ve složení nejlepších českých trumpetistů - Marek Zvolánek, Marek Vajo a Jiří Houdek a společně s Danielou Valtovou Kosinovou připravili program ze skladeb českých, ale i zahraničních ů (G. P. Telemann, P. J. Vejvanovský, Fr. Biber, A. Vivaldi a mnohé další). Projekt úspěšně zazněl na mnohých českých pódiích a právem se řadí mezi nejoblíbenější pořady vůbec.
Daniela Valtová Kosinová studovala varhanní hru na Konzervatoři v Pardubicích (doc. Václav Rabas), na Hudební fakultě AMU v Praze (doc. Jaroslav Tůma) a poté v Hamburku u prof. Wolfganga Zerera. Je laureátkou a držitelkou 3. ceny z mezinárodní varhanní soutěže v Brně. Nyní je varhanicí a klavíristkou Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, mimo to koncertuje po celé Evropě jako sólistka i jako členka různých ansámblů. Kromě klasické hudby prezentuje úspěšně také svou vlastní tvorbu na pomezí jazzu, blues a podobných žánrů. Natočila debutové album MEETING POINT a byla pozvána na několik mezinárodních jazzových festivalů.
Marek Zvolánek studoval na Pražské konzervatoři u Antonína Vaigla, u Hanse Ganche v prestižním salzburském Mozarteu a dále pak na Musikakademie u Konradina Grotha v Berlíně. Již v osmnácti letech se stal členem České filharmonie a brzy potom vyhledávaným sólistou pro svou technickou virtuozitu a krásný tón. Marek Zvolánek vystoupil na významných podiích (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl) a jako sólista s mnoha českými i zahraničními orchestry. V současné době působí jako sólo-trumpetista Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V triu Prague Baroque Trumpets spolupracuje s trumpetisty Markem Vajo a Jiřím Houdkem.
Cena vstupenky: 200,- Kč
SKETY - a cappela jazz sextet
spirituály a jazové inspirace
SKETY jsou vokální hudební skupina složená z mladých českých jazzových zpěváků a muzikantů, kteří se hudbě věnují naplno a profesionálně. V červenci 2014 obdrželi Zlatý diplom a prestižní ocenění The Ward Swingle Award v kategorii Jazz na mezinárodní soutěži Vokal Total v rakouském Grazu. Všichni členové jsou každý do jednoho frontmany svých vlastních projektů, kapel a bigbandů, ale společné zpívání a-cappella je pro ně nejvyšší hudební metou. Jejich zapálenás jazzová srdce a zkušenosti jsou slyšet nejen na koncertech, ale přinesla jim i čtyř nominací na ceny CARA - Contemporary A Cappella Recording Awards, které se udělují od roku 1992 a jsou nejvyšším oceněním nahrávek v tomto žánru…
cena vstupenky: 220,- Kč
SKETY - a cappela jazz sextet
spirituály a jazové inspirace
Skety jsou vokální hudební skupina složená z mladých českých jazzových zpěváků a muzikantů, kteří se hudbě věnují naplno a profesionálně. V červenci 2014 obdrželi Zlatý diplom a prestižní ocenění The Ward Swingle Award v kategorii Jazz na mezinárodní soutěži Vokal Total v rakouském Grazu. Všichni členové jsou každý do jednoho frontmany svých vlastních projektů, kapel a bigbandů, ale společné zpívání a-cappella je pro ně nejvyšší hudební metou. Jejich zapálenás jazzová srdce a zkušenosti jsou slyšet nejen na koncertech, ale přinesla jim i čtyř nominací na ceny CARA - Contemporary A Cappella Recording Awards, které se udělují od roku 1992 a jsou nejvyšším oceněním nahrávek v tomto žánru…
Evropský romantismus a lidové písně z celého světa
Camille Saint-Saëns: Sérénade d’hiver
Robert Schumann: výběr z Písní pro čtyřhlasý mužský sbor, op. 33
Leoš Janáček: výběr z cyklu Čtveřice Mužských Sborů
Edward Elgar: From the Greek Anthology op. 45
lidové písně
Amarcord:
Wolfram Lattke, Robert Pohlers - tenor
Frank Ozimek - bariton
Daniel Knauft, Holger Krause - bas
Ansámbl amarcord založili v roce 1992 bývalí členové Svatotomášského chlapeckého sboru v Lipsku. S přibývajícími roky a množstvím nahrávek se soubor stal jedním z předních světových vokálních uskupení. Podobně jako například britský sextet King´s Singers se věnuje mnoha různým žánrům i hudebním epochám, od gregoriánského chorálu přes renesanční polyfonii k současné vážné i populární hudbě. Obsazením dvou tenorů, barytonu a dvou basistů se amarcord podstatně liší od řady dalších mužských ansámblů současnosti, v nichž zpravidla nechybí kontratenor. Z historického pohledu má tak blízko především k mužským kvartetům, oblíbeným zejména v 19. století. Repertoár tohoto typu s vazbou na Lipsko představil amarcord na svém pozoruhodném albu Rastlose Liebe (2008), nazvaném podle jedné z písní Roberta Schumanna. Vedle programů kombinujících gregoriánský chorál s polyfonií a vedle pozoruhodného programu z hudebních dějin Lipska, prezentovaném na tomto koncertě, se soubor intenzivně věnuje také současné tvorbě. Podobně jako v případě britského The Hilliard Ensemble nebo německého sexteta Singer Pur vznikla řada skladeb přímo pro amarcord – mezi jejich autory nalezneme skladatele, jako je Ivan Moody, James MacMillan, Bernd Franke nebo Dimitri Terzakis. Vedle Gewandhausorchestru a Svatotomášského chlapeckého sboru patří dnes amarcord mezi nejdůležitější hudební reprezentanty Lipska na domácí scéně i v zahraničí. Již v roce 1997 soubor také založil pozoruhodný festival věnovaný repertoáru a cappella, na němž se každé jaro v Lipsku představí nejlepší světové vokální soubory – vedle již zmíněných také The Real Group nebo Take Six.
L. F. Dauprat: Sonáta pro harfu a lesní roh F Dur
Ch. Koechlin: Trois Pieces du St.Hubert op. 34
B. Andrés: Chants d´Arriére (Zpěvy babího léta)
C. Debussy: Ballade (arr.Daniel Bourgue)
M. Tournier: Sonatina op. 30 pro harfu
J. Koetsier: Sonáta pro lesní roh a harfu
Jana Boušková – harfa, Radek Baborák – lesní roh
Harfa a lesní roh dva královské nástroje, které nás svým zvukem okouzlují v mnoha orchestrálních skladbách, ale jako duo je slýcháváme málokdy. Je to možná tím, že repertoár není tak obsáhlý a originální skladby pro toto obsazení komponovali zvláště píšící harfisté nebo hornisté. Ale přesto kdo jednou slyšel kombinaci harfa a horna v rukou špičkových interpretů Jany Bouškové a Radka Baboráka, propadne jejich kouzlu, a jen nerad se navrací do reality 21. století. Skladby francouzských autorů tvoří páteř programů. Od klasicistních sonát přes krátké romantické kusy až po tvorbu autorů 20. století, kteří se s oblibou nechávali inspirovat orientálními náladami nebo pentatonickými stupnicemi. Nedílnou součástí recitálů Jany Bouškové a Radka Baboráka jsou i úpravy skladeb původně pro dřevěné dechové nástroje a klavír. Skutečnost, že jsou hratelné i v tomto obsazení a nezní jen jako nějaká rarita, je možné jen díky virtuózní technice hry na harfu, kdy musí zvládat klavírní part se všemi harmonickými modulacemi, a zásadně odlišným tvořením tonu na lesní roh, tak aby nepřekrýval zvuk harfy, ale citlivě jej doplňoval. A to jsou úkoly hodné kouzelníků na harfu a lesní roh - Jany Bouškové a Radka Baboráka.
Není mnoho českých umělců, kteří by ve svém oboru dosáhli na světové úrovni natolik výsadního postavení a tak výjimečným způsobem reprezentovali Českou republiku v zahraničí, jako harfistka Jana Boušková. Proslulý violoncellista Mstislav Rostropovič si například osobně vyžádal kontakt na Janu Bouškovou poté, co uslyšel její hru v rozhlase, a premiéroval s ní dílo Raviho Shankara na festivalu v Evianu. Světoznámá profesorka harfy z USA Susann McDonald označila Janu Bouškovou za talent století a podobně hodnotí výkony Jany Bouškové i zahraniční kritika. Jana Boušková se díky výrazným soutěžním a posléze i uměleckým úspěchům rychle stala velmi žádanou harfistkou vystupující na renomovaných světových pódiích nejen sólově, ale i komorně s takovými interprety, jako Maxim Vengerov, Jurij Bashmet, Patrick Gallois, Jiří Bárta, Christian Tetzlaff, Sharon Kam, či již zmíněný Mstislav Rostropovič, a nebo právě hornista Radek Baborák. Více informací o tomto umělci najdete u zahajovacího koncertu.
Adam Michna z Otradovic: Loutna česká
novodobá premiéra skladby po nalezení partu prvních houslí (2014)
Gabriela Eibenová – canto I., Daniela Čermáková – canto II.
Ensemble Inégal, Adam Viktora – varhany, umělecký vedoucí
Jednou z prvních významných skladatelských osobností českého hudebního baroka je Adam Michna z Otradovic. Většinu života prožil v Jindřichově Hradci, odkud podnikl jen několik větších cest, odkud do jeho tvorby pronikly výrazné italské prvky. Zatímco Česká mariánská muzika a Svatoroční muzika připomínají tradiční kancionály, Loutna česká v svátek, v pátek, v kostele, při stole, jak se líbí každou chvíli, radostně, spasitelně znící, složená a vydaná od Michny z Otradovic Jindřichohradeckého L. P. 1653 - jak zní celý název sbírky - se blíží spíše modernímu cyklu milostných písní. Původně byla napsána pro dva hlasy, dvoje housle, tři violy a continuo nyní zaznívá díky objevu dosud neznámého houslového partu ve zcela jiné podobě. Po staletích se tak skladbu konečně povedlo zrekonstruovat celou. Světově jedinečný objev se náhodou podařil muzikologovi Petru Daňkovi v knihovně Vlastivědného muzea ve Slaném. Provedení se ujme festivalovému publiku známý Ensemble Inégal s uměleckým vedoucím Adamem Viktorou.
Vznik romantismu – od Haydna k Berliozovi
Joseph Haydn: Original canzonettas
Wolfgang Amadeus Mozart: Sonata in G Major KV 283
Joseph Haydn: Ariadna na Naxu, kantáta pro hlas a kladívkový klavír
Václav Jan Křtitel Tomášek: písně
Jiří Antonín Benda (Georg Anton Benda): Sonatinas I-III
Hector Berlioz: Les Nuits d’été
Markéta Cukrová – mezzosoprán, Barbara Maria Willi – kladívkový klavír
Mezzosopranistka Markéta Cukrová a klávesistka Barbara Maria Willi nejsou festivalovému publiku neznámé, avšak poprvé se letos představí v duové spolupráci, a to v premiérovém projektu, který posluchače přenese do období přelomu klasicismu a romantismu, do období, kdy se umělecké uvažování odklánělo od přísného rozumu a začalo ztvárňovat především cit v písních Berlioze, Haydna, Tomáška či Beethovena.
Mezzosopranistka Markéta Cukrová patří mezi vyhledávané zpěvačky v oboru „staré“ hudby. Vystupuje s mnoha soubory interpretujícími na špičkové úrovni hudbu středověkou (Mala Punica/Itálie, Club Mediéval/Belgie) a hudbu barokní (Les Muffatti, Collegium Marianum, Collegium Vocale Gent, Collegium 1704, Musica Florea, Musaicum, Ensemble Inégal, Czech Ensemble Baroque, Wroclawská filharmonie/Polsko, Göttingen Festival Orchestra/Německo) a spolupracuje s mnoha významnými hudebníky (Mahan Esfahani, Elisabeth a Johanna Seitz, Vojtěch Spurný, Philippe Herreweghe, Jakub Hrůša, Lukáš Vasilek, Jana Semerádová, Václav Luks, Jiří Bělohlávek, Peter von Heyghen, Pedro Memmelsdorf, Sigrid T´Hooft, Andrew Parrott). A sólově vystoupila na mnoha festivalech zvučných jmen (Musikverain Wien, Pražské Jaro, Dresden Festspiele, Resonanzen Wien, Bratislavské hudobné slávnosti, Miami Tropical Baroque, Laus Polyphoniae, Utrecht Early Music Festival, Biennale Alte Musik Berlin, Festival de la Chaise-Dieu) a spolupracovala na více než dvaceti nahrávkách staré i pozdější hudby.
Barbara Maria Willi je specialistkou na historické klávesové nástroje (cembalo, hammerclavier, varhany) spolupracuje s předními uměleckými osobnostmi a vystupuje na významných pódiích (Rudolfinum, Concertgebouw Utrecht, Konzerthaus Wien). Natáčela řadu kritikou oceněných CD, jako například sonáty J. H. Schmelzera z kroměřížské hudební sbírky (cena německé hudební kritiky) nebo CD „Salve Mater“ s gotickou hudbu pro varhany a hlasy (cena francouzské hudební kritiky choc du monde de musique/šok hudebního světa). V roce 2000 spolupracovala s mezzosopranistkou Magdalenou Koženou a Thierry Grégoirem na projektu Händelovských kantát v rámci festivalu Concentus Moraviae. Televizní přenos z tohoto projektu byl oceněn prestižní cenou na televizním festivalu Zlatá Praha 2000.
Diptych
taneční diptych zobrazující neustálý pohyb duše oscilující mezi peklem a nebem v nekonečném koloběhu zrání
NANOHACH – taneční soubor / Michal Záhora
Námět, choreografie: Michal Záhora
Tvorba a tanec: Dagmar Chaloupková, Radek Bohata, Michal Záhora
Hudba: Carlo Natoli /Itálie/
Scénografie, světelný design, foto: Jan Komárek
Kostýmy: tvůrčí kolektiv
Návrh kostýmů a realizace: Pavel Křivánek, Hana Prokopová
Svícení: Jiří Hajdyla
Produkce: Honza Malík & NANOHACH z.s.
Koprodukce: Tanec Praha/Ponec-divadlo pro tanec, kaple Nečtiny
Vznik podpořili: Hl.m. Praha, Ministerstvo kultury ČR, Konzervatoř Duncan centre, studio Dance Perfect, Baroko v Čechách, Balada SITE
„Tím posledním tajemstvím je sám člověk. Kdyby někdo zvážil slunce na vahách, změřil fáze měsíce a zmapoval hvězdy sedmi nebí, stále zbývá on sám. Kdo může spočítat oběžnou dráhu své vlastní duše?" Oscar Wilde
Taneční diptych zobrazuje neustálý pohyb duše, která osciluje mezi peklem a nebem v nekonečném koloběhu zrání. Námět a choreografie k tomuto projetu pochází z dílny mladého českého tanečníka Michala Záhory ze skupiny NANOHACH, který za tento počin získal nominaci na Cenu Thalie v roce 2015.
Sdružení NANOHACH založilo několik absolventů Konzervatoře Duncan centre a na české tanenční scéně působí již více než deset let. Cílem sdružení platným dodnes bylo vytvořit platformu pro realizaci tanečně-divadelních projektů na vysoké profesionální úrovni a tvůrčím způsobem úzce spolupracovat se zahraničními choreografy a uměleckými subjekty. Aktuálně se však tvorba souboru zaměřuje na realizaci původních českých děl, které uvádí v posledních letech především v pražském divadle Ponec. Velmi často vstupují NANOHACH do veřejného prostoru (České Centrum Praha, Společnost F.Kafky, Centrum DOX, Botanická zahrada, Fakulta Architektury ČVUT, metro Florenc a další exteriéry, galerie, nádražní budovy a tovární haly). Posledními projekty sdružení jsou: evropský projekt Michala Záhory DEVOID v rámci Be SpectACTive! (podpořený programem KREATIVNÍ EVROPA 2014-2018), projekt s plzeňským a karlovarským regionem Dialogy a druhé kolo přehlídky české tvorby NANOHACH ČESKY (2013 – Ostrava, Praha, Jihlava, 2015 – Plzeň, Praha, Pardubice). Za zmínku stojí dokument ČT Doteky tance (2011) a fotografické výstavy dokumentující činnost souboru – NANOHACH NAPLNO (2009), NANOHACH VEN! (2011). Členové NANOHACH se kromě svých inscenací aktivně podílejí na současném kulturním dění v ČR.
Anonymus: Choral
Anonymus: From Night till morn I take my glass
Johann Gottlieb Naumann: Menuetto
Carl Leopold Röllig: Tonstücke für Glasharmonika
Johann Christian Müller: Adagio
Johann Abraham Peter Schulz: Largo für die Glasharmonika
Ludwig van Beethoven: Melodram für Stimme und Glasharmonika
Wolfgang Amadeus Mozart: Adagio in C für Glasharmonika Solo, KV 617a
Johann Gottlieb Naumann: Choral
Carl Friedrich Zelter: Der König von Thule
Joseph Aloys Schmittbaur: Prelude
Joseph Aloys Schmittbaur: Rondo
Wolfgang Amadeus Mozart: Ave Verum
Sascha a Sebastian Reckertovi – skleněná harmonika (Německo)
Skleněná harmonika je historický hudební nástroj, jedná se o točící se skleněné misky různého průměru od nejmenšího až po největší, upevněné na společné ose. Zvuk zde vzniká třením navlhčených prstů o okraje točících se misek. U originálního nástroje otáčení misek zajišťoval hráč vlastní silou pomocí šlapání na zvláštní poháněcí pedál. Tento hudební nástroj zkonstruoval v roce 1761 Benjamin Franklin. Pro skleněnou harmoniku komponoval i Wolfgang Amadeus Mozart (např. Adagio a Rondo pro skleněnou harmoniku, flétnu, hoboj, violu a violoncello KV 617 z roku 1791), Ludwig van Beethoven, Hasse, Carl Philipp Emmanuel Bach, Václav Jan Tomášek, Antonín Rejcha, Donizetti, Richard Strauss, Jan Erik Mikalsen, Regis Campo, Etienne Rolin, Philippe Sarde, Damon Albarn, Tom Waits, Michel Redolfi, Cyril Morin, Stefano Giannotti, Thomas Bloch, Guillaume Connesson nebo Vincenc Mašek. Tento ojedinělý nástroj představí v Kamenickém Šenově duo předních hráčů – Ruth Baathen a Sasha Reckert, kteří vystupují po celém světě nejen v duu Sinfonia di vetro, ale také na předních operních scénách a v koncertních síních.
Sasha Reckert je specialistou hry na skleněné hudební nástroje již od roku 1986. Na svém kontě má řadu vystoupení v předních operních domech včetně petrohradského Mariinského divadla či Salcburského operního festivalu a koncertních síních po celém světě. Na svém kontě má vystoupení v předních operních domech Royal Opera Covent Garden London, La Scala Milano, Bayerische Staatsoper Munich, Opéra National de France Paris, Semperoper Dresden, Muziektheater Amsterdam, operní domy v Tokyu, La Monnaie Brussels, ve Frankfurtu, Zurichu či spolupráci s Berlínskými a Vídeňskými filharmoniky či operními pěvkyněmi Annou Netrebko, Dianou Damrau, Elenou Mosuc nebo Natalií Dessay. Reckert je současně i vynálezcem nového skleněného nástroje verofonu, který má silnější zvuk než skleněná harmonika. V roce 1996 založil ansámbl Sinfonia di vetro, se kterým se věnuje historickému hudebnímu materiálu určenému pro skleněné nástroje. Členkou tohoto ansámblu je altistka Ruth Baaten, která vystudovala zpěv na Královské akademii v Bruselu a Liege a věnuje se opernímu zpěvu, staré hudbě i písňovému repertoáru.
Sebastian Reckert studuje muzikologii a teorii divadla na Ludwig-Maximilian-Universität v Mnichově. Na trubku začal hrát v deseti letech, v 16 letech začal studovat na Bavorské hudební akademii a záhy se začal věnovat i dirigování a režii. Jeho první produkcí byla Třígrošová opera Bertolda Brechta. Jako asistent režie působil v divadlech v Eggenfeldenu a Trieru u Manuela Schmitta, Seollyeona Konwitschného a Rainera Holzapfela. Evropské turné s islandskou operou „Ur_“ jej zavedlo do Národní opery Oslo, divadla Chur, Basileje nebo do koncertní síně Harpa v Rejkjavíku. Sebastian Reckert má vlastní divadelní společnost Theater 3 punkt 0 a jeho produkce se s úspěchem hrají v Mnichově či Cottbusu. V roce 2013 začal hrát na verofon a záhy se stal členem uměleckého souboru Sinfonia di vetro, se kterým vystupuje na různých koncertech a účastní se operních produkcí v Berlíně, Mnichově (Lucia di Lammermoor, NOAH ad.).
Heinrich Ignaz Franz Biber (1644–1704): Missa in contrapuncto à 4: Kyrie, Gloria
Balletti Lamentabili à 4
Filipp Jakob Rittler (asi 1637–1690): Alma redemptoris Mater à 3
Heinrich Ignaz Franz Biber (1644–1704): Missa in contrapuncto à 4: Credo,
Arien à 4, Missa in contrapuncto à 4: Sanctus, Agnus Dei
Pavel Josef Vejvanovský (1633–1693): Litaniae B: V: M: breves à 8
Socieas Incognitorum:
Kateřina Šujanová - soprán
Yvetta Fendrichová - soprán
Ondřej Múčka - alt
Eduard Tomaštík - tenor, um. vedoucí
Martin Šujan - bas
Vít Nermut - housle
Jiří Sycha - housle, viola
Ondřej Michal - violoncello
František Dvořák - violon
Marek Čermák - cembalo
Societas Incognitorum je brněnský vokální kvintet, který se zabývá téměř převážně interpretací hudby 16. a 17. století. Založen byl v roce 1998 jako profesionální sólový ansámbl. Poněkud složitějším názvem byl ansámbl obdařen na svém vůbec prvním koncertě, a protože nechtěl rozšiřovat řady "Music", "Capell" a "Ensemblů", už si jej ponechal. Societas Incognitorum (v překladu Společnost neznámých) v minulosti skutečně existovala - tento spolek (celým názvem Societas eruditorum incognitorum in terris austriacis) byl založen moravským baronem Josefem Petrášem v r. 1746 v Olomouci pro podporu umění a nejmodernějších myšlenek jak na poli vědeckém tak kulturním. Sdružení pokrokově smýšlejících učenců se stalo vůbec prvním svého druhu na území Rakouska.
Soubor zpočátku repertoárově vyrůstal na dílech předních renesančních a raně barokních skladatelů, posléze se však jeho pozornost obrátila jiným směrem. Začal vyhledávat a objevovat autory, jejichž život a tvorba úzce souvisí s českým a moravským regionem, avšak kteří zůstali dnešní veřejnosti - a to i odborné - zcela utajeni. Díky badatelské činnosti uměleckého vedoucího MgA. Eduarda Tomaštíka, Ph.D. tak ansámbl ve spolupráci s Českou televizí a rozhlasem novodobě premiéroval skladby z hlavních moravských center: Olomouc, Mikulov, Kroměříž, Jindřichův Hradec, aj. Objevil tak řadu skvostných špičkových děl, která jsou přinejmenším na stejné (ne-li vyšší) úrovni jako díla jejich světově proslulejších kolegů. Právě tato činnost je pro soubor charakteristická a velmi ceněná v odborných kruzích. A jedno takové dílo, které leželo po staletí zapomenuto v kroměřížském archivu je i Mše strážského rodáka H. I. F. Bibera, Missa in contrapuncto, kterou soubor ve Stráži představí. Název souboru tímto navíc získal nový rozměr - s trochou nadsázky se dá říct, že Societas Incognitorum představuje širokému obecenstvu jakousi "společnost neznámých" vynikajících autorů, kteří však nepochopitelným řízením osudu neprávem zapadli v toku času.
POZOR: Z důvodu zdravotní indispozice jednoho z pěvců nového pěveckého dua Kchun, které mělo vystoupit v úterý 27. 9. v kostele sv. Kříže v Žitavě, dochází k přesunu tohoto koncertu na 21. 10. do kostela sv. Anny v Jablonci nad Nisou. Zakoupené vstupenky i rezervace míst v autobuse zůstávají v platnosti. Děkujeme za pochopení!
Purgatio: středověká a renesanční inspirace Božskou komedií Danteho Alighieriho - hymny a zpěvy na téma Tvůrce, smrt, peklo, očistec a ráj
Martin Prokeš - tenor, Marek Šulc - baryton
JIří Dvořák - reprodukované mluvené slovo
Duo renomovaných pěvců, jež své zkušenosti doposud sbíralo především v různých komorních vokálních seskupeních včetně souboru Schola Gregoriana Pragensis, představí zcela ojedinělý vokální projekt pro tenor a baryton, jež čerpá z hudebního odkazu středověku a renesance a vychází z literární předlohy Božská komedie Danta Alighieriho.
KCHUN – spojení dvou hlasů, dvou myslí v jednu řeč. Filozofie hudebního projektu je opřená o druhý hexagram nejstarší čínské knihy I-t´ing – Knihy proměn, kde slovo KCHUN znamená ZEMĚ a vyjadřuje PŘIJETÍ. Přijetí v mnoha směrech - přijetí daru hlasu, výzvy a možnosti tuto proměnnou darovat. KCHUN – je pěvecké duo dvou letitých přátel, hudebních kolegů a lidí, kteří vnímají tento projekt jako přirozenou cestu jejich další spolupráce. Martin Prokeš (tenor) a Marek Šulc (baryton) vnímají zpěv jako Službu - službu hudbě, lidem, sobě samým, Bohu. „Víme a cítíme, že spolu chceme a MUSÍME zpívat! Tak vnímáme nosnou myšlenku i námi přijatý odkaz Knihy proměn, který zní: ´Přirozená reakce (PŘIJETÍ) přináší mimořádný pokrok!´ - pokrok v rozhodnutí a v přesvědčení ve společný hudební projekt, který je v České republice unikátní a svou dramaturgií jedinečný.“
Středověká a renesanční inspirace Božskou komedií Dante Alighieriho nazvaná „Purgatio“ v podání pěveckého dua KCHUN je nejen hudbou, zpěvem a mluveným slovem, ale především je dokonalým souzněním dvou hlasů - jedinou a jedinečnou řečí, která nepotřebuje dalšího výkladu.
Zapomenuté perly Čech a Moravy
Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813): Sonáta D Dur pro flétnu basso continuo, op. 10/6
Josef Antonín Štěpán (1726–1797): Sonata seconda B dur pro sólové cembalo
Jiří Čart (1708–1778?): Sonáta h moll pro flétnu a basso continuo, op.1/5
Charles Wagner (?): Andante C dur s variacemi na téma Josefa Haydna
Jiří Antonín Benda (1722–1795): Sonáta G Dur pro flétnu a obligátní cembalo, L.642.b
Pro Arte Bohemica: Michaela Ambrosi – historické flétny, Petra Žďárská – cembalo
Hudební emigrace byla jedním z rysů českého hudebního života 18. století, avšak nebyl to jev úplně nový. V naší hudební historii se objevují zprávy o českých muzikantech v kapelách rozličných zahraničních dvorů či hudebních centrech zpětně až do středověku. Vedle hudebníků, malířů, architektů, a jiných umělců, odcházely také nekatolické rodiny, mladíci ohrožení čtrnáctiletou vojnou, či řemeslníci, kteří vyhledávali příznivěji vyhlížející útočiště za hranicemi rodné vlasti. Sousední země nabízely místa v nově vznikajících kapelách věhlasných panovnických sídel a útěk mohl zbavit nejen potupné lokajské služby, ale i nevolnictví, kterým byli tito uprchlíci sužováni v rodných krajinách. Někteří původem čeští emigranti, jako například Jan Dismas Zelenka, Josef Mysliveček či Jan Ladislav Dusík, došli k zasloužené slávě, ale jiní, je-li možno za ně mluvit, stále čekají na svůj návrat do obecného povědomí. Novodobá závislost na německém muzikologickém kánonu, rodícím se v devatenáctém století, vytlačila Čarta, Vodičku a Štěpána z hudební mapy, taktéž jako i další české a „východní“ muzikanty. Avšak nyní si jsme vědomi, že skladby těchto autorů plny energie, rozmanitosti, zpěvných melodií i lidových slovanských prvků si rozhodně zaslouží být hrány.
Michaela Ambrosi (historické flétny) a Petra Žďárská (cembalo) se potkaly již před mnoha lety, kdy začínaly se studiem staré hudby. Potom se jejich cesty na několik let rozdělily. Působily v různých souborech a získávaly zkušenosti, které nyní zúročují ve společných projektech. Spojuje je nejen nadšení pro objevování hudby, která byla historií zapomenuta, ale také možnosti, které jejich nástroje nabízí. Spojení cembala a flétny má velmi dlouhou a rozmanitou tradici, počínaje renesanční hudbou pro virginal, flétnu a hlas, přes barokní skladby pro flétnu a basso continuo, až ke galantnímu slohu, kdy vznikají skladby pro obligátní cembalo s flétnovým doprovodem. Interpretky se rozhodly proniknout hlouběji k podstatě hudby, kterou publiku přináší, a tak se obě v rámci doktorského studia věnují jednomu neprávem opomíjenému českému skladateli. Michaela se zaměřila na hudbu Jiřího Čarta a Petra spojila své studium s odkazem Josefa Antonína Štěpána.
B. Martinů: kvartet č.3, H.183
A. Dvořák: kvartet č.12 in F dur, Op.96, B.179 Americký
L. van Beethoven: kvartet op.127 Es Dur
Pavel Haas Quartet
Pavel Haas Quartet byl založen v roce 2002 a nese jméno českého skladatele první poloviny 20. století Pavla Haase (1899–1944). Soubor od svého vzniku úzce spolupracuje s prof. Milanem Škampou, violistou legendárního Smetanova kvarteta. Od roku 2004 kvarteto získalo mnoho prestižních ocenění, mezi které patří cena Vittorio E. Rimbottiho, vítězství v Mezinárodní hudební soutěži Pražské Jaro 2005, 1. cena „Premio Paolo Borciani"v italském Reggio Emilia, „Rising Stars“ pro koncertní sezónu 2007/08 podle Organizace Evropských Koncertních Síní (ECHO), Chamber Choice BBC Music Magazine, BBC Music Magazine Awards „Objev roku“, BBC New Generation Artist 2007, MIDEM Classical Award 2009 či Gramophone Award 2011 za nahrávku smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka. Jejich zatím poslední album, vydané v září 2013 a obsahující Schubertův Smyčcový kvartet d moll „Smrt a dívka“ a Smyčcový kvintet, který nastudovali s Danjulo Ishizakou, bylo oceněno jako Nejlepší komorní nahrávka v rámci Gramophone Awards 2014. Časopis Gramophone k CD uvedl: „Představují ty nejlepší kvality české tradice – vřelost, libozvučnost, individualitu, intenzitu; nanejvýš pozoruhodná je však jejich odvaha riskovat, jejich vroucnost a sebedůvěra, s níž se vrhli do provedení těchto dvou mistrovských kusů.“ Noviny Times je charakterizovaly jako „dokonalé splynutí virtuozity a důkladnosti“, The Strad označil výkony PHQ za „vrcholné… pronikavé a podmanivé“, BBC Music Magazine popsal nahrávku jako „zásadní“ a Fonoforum se o ní vyjádřil jako o „nesmírně svěžím příkladu fascinující věrohodnosti“. Časopis Grammophone označuje Pavel Haas Quartet za „nejvíce vzrušující kvarteto na světě“….
vstupné dobrovolné
benefiční koncert na podporu Nadačního fodnu Ozvěna
A. Vivaldi: Koncert C-Dur RV 450 pro hoboj, smyčce a continuo
A. Vivaldi: Sinfonia ind D RV 122 pro smyčce a continuo
J. S. Bach: Koncert F-dur BWV 49/169 pro hoboj, smyčce a continuo
T. Albinoni: Sonáta a cinque in D pro smyčce a continuo op. 2 č. 1
G. Ph. Telemann: Koncert d-moll pro hoboj, smyčce a continuo
Vilém Veverka – hoboj
Ensemble 18+
V roce 2016 se Lípa Musica vrací nejen do saského Schirgiswalde, ale také k podpoře Nadačního fondu Ozvěna, který pomáhá dětem a mladistvým se sluchovým handicapem. Na benefičním koncertu se představí z loňského ročníku známý hobojista Vilém Veverka, který představí slavné hobojové koncerty vrcholného baroka za doprovodu Ensemble 18+. Veverka na sebe upozornil již během studia na pražské konzervatoři u významného pedagoga F. X.Thuriho kdy získal titul laureáta v mezinárodní soutěži „Concertino Praga“ (1996). Po vítězství v Soutěži konzervatoří (1997) byl několik sezón členem „Gustav Mahler Jungend Orchester“, prestižního tělesa, kde se pod vedením Claudia Abbada setkávají nejlepší studenti Evropy. V letech 1998 a 2000 až 2002 se stal sólohobojistou tohoto orchestru a spolupracoval s mnoha dirigenty světových jmen, jako např. Claudio Abbado, Pierre Boulez, Kent Nagano, Franz Welser-Möst. Nastoupená cesta vyvrcholila působením V. Veverky v nejlepším světovém orchestru, Berlínské filharmonii (stipendista Karajan Stiftung, 2003-2005) a vítězstvím (1.cena) v jedné z nejprestižnějších hobojových soutěží – Tokyo, Sony Music Foundation (2003). Jako sólista vystupuje s významnými českými orchestry jako např. s Pražskou komorní filharmonií, FOK, Filharmonií Brno ad., ze zahraničních orchestrů pak jmenujme např. Tokyo Filharmonic, Bayerisches Kammerorchester, Neubrandenburger Philharmoniker, Capella Istropolitana. Veverku doprovodí mladý, dynamický komorní orchestr, který vznikl v součinnosti s dirigentem a cembalistou Vojtěchem Spurným v roce 2009 s myšlenkou aplikovat kritéria historicky poučené interpretace na soubor moderních nástrojů. Ačkoli většina stálých členů vlastní dobové nástroje a aktivně se věnuje staré hudbě, práce s historickými prameny a znalost interpretačních technik je v Ensemble 18+ pouze základem. Konečným cílem je živá a neotřelá prezentace hudby na úrovni aktuálních interpretačních trendů a současného stupně muzikologického výzkumu stejně jako překračování bariér, které oddělují hudbu od posluchače.
doprovodný program
Marta Kubišová a skupina Petra Maláska
retrospektivní koncert mapující životní kariéru mimořádné osobnosti české kultury
Doprovodnou akcí letos festival připomene významnou osobnost české hudební scény - zpěvačku Martu Kubišovou v retrospektivním koncertu mapující bohatý život této mimořádné umělkyně, a to za doprovodu skupiny Petra Maláska. Legendární zpěvačka se rozhodla, že v roce 2017 ve svých pětasedmdesáti letech ukončí pěveckou kariéru. Její recitál v Novém Boru bude součástí tohoto posledního turné, kdy se Marta Kubišová naposledy podělí s diváky o své písně. Její poslední recitál za doprovodu kapely Petra Maláska nabídne to nejlepší z celé kariéry této uhrančivé osobnosti. Projekt je příslibem nezapomenutelného večera plného zralého muzikantství a oduševnělého lidství.
POZOR! KONCERT JE DLOUHODOBĚ VYPRODANÝ!
Společně na pódiu aneb přehlídka žáků Základní umělecké školy Česká Lípa
Pam Wedgwood’s – Fanfare
Gasparo Zenetti - Bassa Gioiosa, La Bergamasca
Soubor zobcových fléten
(pí. uč. Michaela Mühlhansová)
Vítězslav Novák - Píseň Bouřlivé noci
Anežka Marková – klavír
(pí. uč. Jiřina Jeništová)
Antonio Vivaldi - Koncert a moll, III. Presto
kytarový soubor - Golden Strings
(pí. uč. Zdeňka Ančincová)
Antonio Vivaldi - Concerto F dur, II. Largo
Michaela Melichová - lesní roh
klavírní doprovod - Pavel Hric
(p. uč. Štěpán Jasenovec)
Claude Debussy - Snění
Magdaléna Policerová - klavír
(p. uč. David Mašek)
James Curnow - Fantasy For Trombone
Lukáš Pavljuk – trombon
klavírní doprovod - Jan Ševčík
(p. uč. Jakub Mašek)
Johannes Brahms - Uherský tanec č. 5
Glenn Miller - In The Mood
Klarinetové kvarteto - Jiří Novotný, Tereza Dvořáková, Kryštof Valenta, Daniel Benedikt - basklarinet
------- přestávka -----
Adele Adkins, Greg Kurstin - Hello
Sára Kadlecová - zpěv
klavírní doprovod - David Mašek
John Legend - All Of Me
pěvecké duo - Marie Němcová,
Karolína Wildmanová
klavírní doprovod - David Mašek
Irwing Berlin - Put’In On The Ritz
Jaroslav Ježek - Šaty dělaj člověka
Saxofonové kvarteto - Adéla Havlačková,
Barbora Procházková, Eliška Fidrantová,
Daniel Benedikt,
klavírní doprovod - David Mašek
Duke Ellington - Caravan
Michael Buble - Everything
Adele Akins, Paul Epworth - Skyfall
Henry Mancini - It Had Better Be Tonight
Joe Greene - Don't Let The Sun Catch You Crying
Bob Thiele - What a Wonderful World
Charles Trenet - Beyond The Sea
Fredie Mercury - Crazy Little Thing Called Love
Jazzová farma a Dan Bárta - zpěv
Laura Matoušková, Kateřina Strnadová - zpěv
Aleš Jungman - dirigent
klavírní doprovod - David Mašek
Dan Bárta - zpěv, jako host
Jazzová farma a další žáci ZUŠ Česká Lípa
Základní umělecká škola v České Lípě je moderní institucí, která se má při pohledu zpět čím chlubit. Kromě klasické naukové a nástrojové výuky škola nabízí celou řadu dalších projektů, které navenek zvyšují její atraktivitu. Uvnitř školy samotné pomáhají četné hudební formace mladé žáky inspirovat a motivovat k další umělecké činnosti mimo běžné výukové hodiny. V nedávné minulosti při ZUŠ Česká Lípa fungoval Orchestr partnerských měst, ve kterém společně pod taktovkou Pavla Hrice spoluúčinkovaly českolipské hudební talenty s dětmi z polského Boleslawiece. Dnes při škole působí Komorní soubor dechových nástrojů, Kytarový soubor, Smyčcový soubor Kubelík či ansámbl bubeníků fungující pod názvem Hluchá parta. Po loňském úspěšném projektu, který mladé českolipské talenty představil na jednom pódiu společně s klavíristou Petrem Maláskem, je i pro letošní rok připraveno pokračování…
Poslední vstupenky si můžete zakoupit také v libereckém předprodeji, který on-line najdete zde.
ZMĚNA PROGRAMU!
Vrchol oslav 15. výročí MHF Lípa Musica poznamená změna programu a obsazení. Z důvodu zranění ruky Katii Labèque sesterské klavírní duo 10. listopadu s Českou filharmonií v Liberci nevystoupí. Nahradí je původem ruský, dnes americký klavírní virtuos Kirill Gerstein a místo avizovaného Klavírního dvojkoncertu Francise Poulenca zazní Čajkovského Klavírní koncert č. 1 b moll op. 23 v urtextové verzi.
P. I. Čajkovskij: Klavírní koncert č. 1 b moll, op. 23
P. I. Čajkovskij: Symfonie Manfred
Kirill Gerstein – klavír (Rusko / USA)
Česká filharmonie
Semjon Byčkov – dirigent (Rusko)
Absolutním vrcholem oslav 15. výročí festivalu bude zcela mimořádný projekt, kdy se po 45 letech do severočeské metropole pod Ještědem vrátí náš první orchestr – Česká filharmonie, a to ve spolupráci se světově proslulým dirigentem Semjonem Byčkovem. Tóny Čajkovského Manfreda a Klavírního koncertu tak završí letošní oslavy Lípy Musicy.
Představení Kirilla Gersteina najdete zde.
Česká filharmonie je nejvýznamnějším českým orchestrem a dlouhodobě patří k nejuznávanějším reprezentantům české kultury na mezinárodní scéně. Počátek její bohaté historie je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který 4. ledna 1896 dirigoval koncert zahajující činnost tělesa. Jakkoli interpretační záběr orchestru zahrnuje širokou škálu základního světového repertoáru, nejčastěji je vyhledáván pro výsostnou interpretaci děl českých klasiků, jejíž tradici budovaly špičkové dirigentské osobnosti (Talich, Kubelík, Ančerl, Neumann). Orchestr získal množství mezinárodních ocenění za své nahrávky, z nichž první byla pořízena již roku 1929 (Má vlast s Václavem Talichem). Roku 2008 prestižní časopis Gramophone zařadil těleso mezi dvacet nejlepších orchestrů světa. V září roku 2012 byl šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie jmenován Jiří Bělohlávek.
Světoznámý dirigent Semjon Byčkov, který již od studií žije mimo svoji vlast, má pověst vynikajícího interpreta Čajkovského hudby. Byčkov se narodil v Petrohradě v roce 1952. Poprvé dirigoval ve čtrnácti letech sbor, v sedmnácti letech již vedl symfonický orchestr a o rok později, kdy vstupoval na Petrohradskou konzervatoř, i operní orchestr. Ve 23 letech emigroval do Spojených států. Rus s americkým občanstvím během své dosavadní kariéry dirigoval prakticky všechny významné orchestry světa, jako jsou například Berlínská a Vídeňská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr nebo Newyorská filharmonie. Pravidelně vystupuje na festivalu BBC Proms. Zároveň sklízí úspěchy v operním žánru, kde řídil například Královskou operu Covent Garden v Londýně, newyorskou Metropolitní operu, Vídeňskou státní operu nebo Salcburský festival. V minulosti se Byčkov v České republice představil například na festivalech Pražský podzim nebo Pražské jaro.
Změna programu vyhrazena,
