;

Ohlédnutí za třetím festivalovým týdnem

12. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica je ve své polovině. Třetí festivalový týden v duchu dialogu staré a nové hudby nabídl druhé setkání s královéhradeckým sborem Jitro v německém Großschönau, koncert při svíčkách v Zahrádkách nebo skvělé vystoupení renomovaného německého ansámblu Stimmwerck v Kravařích. Jedinou vadou na kráse bylo zrušení koncertu v Železném Brodě z důvodu onemocnění umělce, avšak všechny realizované koncerty zaznamenaly vynikající návštěvnický ohlas! Připomeňme si je...

Jitro uspělo v Großschönau

Ve čtvrtek 3. října se konal druhý z koncertů německé festivalové triády. V Evangelickém kostele v Großschönau vystoupil v letošním roce na festivalu již podruhé vynikající královéhradecký dětský sbor Jitro. V průřezu českou a světovou sborovou tvorbou a napříč staletími se představila třicítka těch nejlepších jitřních zpěváčků pod vedením profesora Jiřího Skopala, jednoho z našich předních odborníků v oblasti dětského sborového zpěvu, a za klavírního doprovodu Michala Chrobáka. Německé publikum si na festival Lípa Musica svoji cestu již našlo a zaplněný kostel v Großschönau letošní program doslova uchvátil. Skvělé podání, podobně jako v Novém Oldřichově, německé publikum osvěžilo a rozproudilo a závěrečný sbor s publikem a zejména ovace byly ještě silnější než u nás.

Italský koncert při svíčkách

Již tradičně se každý rok ve festivalové koncertní řadě objevuje koncert při svíčkách. I letos se posluchači měli možnosti v této sugestivní atmosféře vypravit do zahrádeckého kostela sv. Barbory a vychutnat si v pátek 4. října ty Nejsladší vzdechy, neboť tak zněl název programu inspirovaný názvem jedné ze skladeb Giulia Cacciniho. A učinili tak v celé festivalové historii doposud v nejhojnějším počtu. Emocemi prosycený večer přinesl setkání s barokní tvorbou italských mistrů v podání úspěšných umělců mladší generace – barytonisty Tomášem Králem a hráče na drnkací nástroje (teorbu a barokní kytaru) Janem Krejčou. Jiskřivé Cacciniho árie plné afektované barokní rozervanosti, lásky, radosti, bolesti i smrti v kontrastu s méně známými, avšak vysoce virtuózními instrumentálními čísly z dílen skladatelů Castaldiho a Corbetty opojily publikum ve sv. Barboře pravou italskou sladkobolností.  

Bravo Stimmwerck!

Třetí týden festivalu završil v neděli 6. říjnakostele Narození Panny Marie v Kravařích koncert renomovaného německého vokálního ansámblu Stimmwerck. Kvarteto vynikajících německých pěvců v obsazení kontratenor, dva tenoři a basbaryton představilo kravařskému publiku písně německé renesance a moderny v programu nazvaném Im Himmel frei, který je odvozen z moteta skladatele Caspara Othmayra.  Stimmwerck není na české kulturní scéně nováčkem, avšak každé setkání s tímto tělesem je inspirující nejen „řemeslnou“ kvalitou, ale také objevnou dramaturgií. A nejinak tomu bylo i v případě jejich festivalového vystoupení. Intenzivní badatelská činnost tělesa je zdrojem ohromného množství zajímavých, většinou renesančních, kompozic, které po staletí ležely neprávem zapomenuty v archivech a knihovnách, a které Stimmwerck originálně uvádí znovu v koncertní život. Přidanou hodnotou této záslužné činnosti je navíc hledání souvislostí a mostů směrem k soudobé tvorbě. Kontrastně vystavěná dramaturgie, která však není samoúčelná, ale je vedena jasnou jednotící obsahovou myšlenkou, je posluchačsky atraktivnější i stravitelnější. Vedle sebe tak znějí skladby renesančních autorů Leonharda Pamingera, Ludwiga Senfla, Conrada Rupsche či anonymních autorů a na druhé straně soudobých tvůrců – Arvo Pärta, Maxe Beckschäfera nebo Sylvana Bussottiho a osvětový prvek je umocněn, neboť do světel koncertních síní je potřeba pomoci i soudobým skladatelům.  Meditativní duchovní hudbu tak střídá vtipný experiment, avšak duchaplnost se neztrácí. Stimmwerck navíc nezůstává za očekáváním ani v přiměřenosti volby svého názvu, jelikož je skutečně skupinou stejně znějících nástrojů. Spojení tří poloh mužských hlasů, dobře spolu ladících, které nedoprovází žádný instrument, je skutečně unikátní. Neobyčejná muzikalita, intonační jistota, technická spolehlivost i pestrost, nenucenost a vyzrálost výrazu činí z tohoto nenápadného mužského kvarteta skutečný hudební klenot, který dokáže posluchače vtáhnout do hájemství dosud nepoznané hudby a bezprostředně s nimi sdílet niterné pocity a emoce. Soustředěné publikum ocenilo výkon Stimmwercku stupňujícím se potleskem i opakovaným voláním „Bravo!“.