Janáček chtěl vytvořit něco krásného a to prostředky, které mu byly v době jeho mládí blízké, proto se opřel o chrámové prostředí a chrámovou hudbu.

170. výročí narození L. Janáčka

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka

Musica Florea

Barbora Kabátková, soprán

Stanislava Mihalcová, soprán

Daniela Čermáková, alt

Hasan El-Dunia, tenor

Jaromír Nosek, bas

Marek Štryncl, dirigent, violoncello

Magdalena Malá, housle

Simona Tydlitátová, housle

Lýdie Cillerová, viola

Ondřej Štajnochr, cemballo

Filip Dvořák, varhany

Přemysl Vacek, theorba

16/10/19 h

Děčín, kostel Povýšení sv. Kříže

Leoš Janáček (1854–1928): Introitus In nomine Iesu

Giovanni Gabrieli (1554–1612): Canzon à 5

Leoš Janáček: Suscepimus Deus / Regnum mundi

Alessandro Grandi (1586–1630): Sonata Sopra Deus Miserator Nostri

Gregorio Allegri (1582–1652): Falsobordone – Miserere

Giovanni Valentini (1582-1649): Sonata á 5

Leoš Janáček: Exaudi Deus / Fuga A dur (orig. pro klavír) / Exurge Domine, Communio – Fidelis servus

Marco Uccellini (1603–1680): Sinfonia decima nona à 4

Giovanni Battista Bovicelli (1550–1594) / Gabucci, Giovanelli: Falsobordone – Magnificat

Musica Florea se v promyšlené dramaturgii bravurně pohybovala mezi jubilantem Roku české hudby Leošem Janáčkem a italským barokem. Z Janáčkovy tvorby představila málo známé skladby, které moravský bard skládal nad rámec školních povinností jako sotva dvacetiletý. Oba na časové ose přes 300 let vzdálené póly spojuje duch experimentu. Je až neuvěřitelné, jak moderně zněla barokní díla – a naopak. Bez programu byste jen těžko poznali, zda právě slyšíte Janáčka nebo italské barokní mistry. Vskutku fascinující dialog mezi minulostí a přítomností. Děkujeme Marku Štrynclovi, že pro diváky tyto souvislosti objevuje!

Foto: Lípa Musica / Lukáš Marhoul