Divné jsme věci čítali, již nám mnozí mnoho psali. Ještě však těch neviděli, o něž se teď s námi dělí Kristof Harant, pán vznešený…

Kryštof Harant aneb Putování do Svaté země

Cappella Mariana
Constantinople (Kanada)
Saša Rašilov, recitace

21/9/19 h

Česká Kamenice, kostel sv. Jakuba Staršího

Agha Mo’men (cca.1525–1600): Tasbih-i Misri, MSS s. 317

Kryštof Harant (1564–1621): Missa quinis vocibus / Credo

Anonymous (16. století): Naqsh Dar Bazm-e Del, báseň od Hafeze (1315–1390), báseň MSS s. 314

Kryštof Harant: Missa quinis vocibus / Kyrie

Kiya Tabassian (1976): Namaz-e Sham-e Ghariban, báseň od Hafeze

Kryštof Harant: Missa quinis vocibus / Gloria

Shishtari Murad (? –1688 ): Chashm-e Mast; Huseyni Agir Semai

Kryštof Harant: Missa quinis vocibus / Sanctus

Kâsebâz-i Misri (16. století): Pishref-i Misri & Sama‘i, MSS s. 318-319

Seyyid Seyfullah (16. století): Bu Ashk Bir Bahri Ummandir, Nihavend ilahi, MSS s.318

Kryštof Harant: Maria Kron

Kryštof Harant: Missa quinis vocibus / Agnus Dei

Paschal de l’Estocart (cca. 1538– po1587) / Ali Ufki (1610–1675): Žalm 4 / Mezmur 2 & 4

Kryštof Harant (arr. Jaroslav Pelikán) / Gazi Giray Han (1554–1607): Dies est laetitiae / Mahour Pishrow, Cantemir Collection

Anonymous (16. století): Otce Buoha nebeského

Kemenče, setar a kanun – exotické nástroje, které rozezněly kostel v České Kamenici na festivalu Lípa Musica. Tyto tradiční nástroje blízkovýchodní hudby mohou na první poslech znít našim uším exoticky, ale ve programu světové úrovně našly své místo v neuvěřitelně harmonickém dialogu s renesanční hudbou Kryštofa Haranta.

Ansámbl Cappella Mariana ve spolupráci s Constantinople doslova vtáhli publikum do fascinujícího příběhu Harantovy cesty do Jeruzaléma. Propojení těchto dvou hudebních světů nabídlo plastický a emocionálně bohatý obraz historické poutě a vytvořilo prostor pro zamyšlení nad tím, jak hudba překonává kulturní i časové hranice.