Hudba jako cesta k setkání. Stanislav Přibyl o kostelech, technologiích a Lípě Musice
Co spojuje pražského arcibiskupa a apoštolského administrátora litoměřické diecéze Stanislava Přibyla s festivalem Lípa Musica? Hudba, samozřejmě. Ale také kostely, v nichž se po pětadvacet let potkávají umělci s publikem a duchovní prostor s hudbou. O tom, jak se sám k hudbě dostal, proč mají koncerty v kostelech smysl a proč bychom v době technologií neměli zapomínat na obyčejné lidské setkávání, si povídal s Pavlem Ryjáčkemv novém díle festivalového podcastu
Z hudební rodiny k varhanám
Spojení Stanislava Přibyla s hudbou není nijak náhodné. Vyrůstal v hudební rodině – jeho dědeček i tatínek hráli v symfonických orchestrech. Jako dítě chodil na piano, tehdy ho ale nástroj příliš neoslovil. Jeho vlastní cesta k hraní začala až později, když si jako mladík začal přivydělávat hrou na varhany při mších. A pak přišla osudová setkání…
Dnes je Stanislav Přibyl nejen aktivním milovníkem hudby, ale také častým hostem koncertů. A v případě Lípy Musicy coby správce litoměřické diecéze také jejich nejčastějším hostitelem. Festival už čtvrt století působí v litoměřické diecézi a za tu dobu uspořádal koncerty v nespočtu zdejších kostelů.
Když se potká genius loci a špičková hudba
Právě spojení hudby a místa považuje Stanislav Přibyl za jednu z největších hodnot festivalu.
„Vážím si špičkových výkonů a toho, že jsou v našem regionu. Tohle spojení genia loci a špičkové interpretační úrovně dělá z koncertů něco, za čím si myslím rádi přijedou i lidé z Prahy nebo z Drážďan.“
Patří koncert do kostela?
Otázka, zda hudební produkce v podobě koncertů (a kterých) vůbec patří do kostelů, se přitom objevuje poměrně často. Stanislav Přibyl k ní přistupuje s velkou otevřeností.
„Pokud je v programu alespoň vlákýnko, kterým lze spojit duchovno prostoru s hudbou, pak to využijme.“
Takové koncerty podle něj mohou mít i další význam. Přivádějí do kostelů lidi. Zvou k poznání prostoru, jeho příběhu i toho, co přesahuje samotný koncert. V tomto smyslu je hudební festival v kostele svým způsobem také misijní činností – nenásilnou, otevřenou a založenou především na zkušenosti.
Jak být „národními buditeli“ dnes?
Rozhovor se ale neomezuje pouze na hudbu. Dotýká se také proměny společnosti a otázky, jakou roli máme v současném světě my sami. Co znamená být dnes člověkem, který druhé inspiruje, propojuje a pomáhá jim orientovat se ve světě?
Jedním z velkých témat jsou technologie. Ty přinášejí obrovské možnosti, současně ale proměňují způsob, jakým spolu komunikujeme, jak rozumíme slovu i textu a jak navazujeme vztahy: „S obrovskými technickými možnostmi se mění vztahy mezi lidmi a naše schopnost rozumět slovu a textu. Neviděl bych to na soumrak civilizace, ale měli bychom se mít na pozoru a nebýt líní natolik, že se necháme zotročit.“
Technologie přitom podle něj nemusíme odmítat. Naopak. Máme je používat – ale vědomě. Jako nástroje, které nám pomáhají, nikoli jako prostředí, kterému bez odporu podřídíme svůj život.
To nejdůležitější se děje offline
A právě tady se rozhovor vrací k hudbě a k festivalu. Protože to, co Lípa Musica vytváří, je prostor skutečného, fyzického setkávání lidí.
Setkávání, při kterém na chvíli odložíme obrazovky, přijdeme na konkrétní místo, posloucháme živého interpreta a jsme spolu s ostatními lidmi v jednom prostoru.
„Počiny jako je Lípa Musica jsou krásná off-line setkání, která mohou v člověku vzbudit lidství a účinně čelit strachům ze směřování společnosti a nadvlády techniky.“
Možná právě v tom spočívá jeden z důvodů, proč má festival v dnešní době stále své místo. Přivádí špičkovou hudbu do míst, která mají svůj příběh a paměť, a zároveň vytváří příležitost k něčemu, co se žádnou technologií nahradit nedá – k setkání člověka s člověkem.
Celý rozhovor se Stanislavem Přibylem si poslechněte v novém díle podcastu festivalu Lípa Musica.
A když je řeč o kostelech – víte, která duchovní místa letos Lípa Musica navštíví?
Podívejte se do programu a naplánujte si vlastní cestu za hudbou, architekturou, historií i geniem loci našeho regionu.
