Kateřina Kněžíková: V lidové písni jsem objevila krásu v jednoduchosti.

Přijměte pozvání k poslechu dalšího rozhovoru Pavla Ryjáčka s významným, ale také velmi milým hostem 23. ročníku hudebního festivalu Lípa Musica. Kateřina Kněžíková, etablovaná sopranistka, je známá především jako interpretka operních rolí, v nichž exceluje na domácích i zahraničních pódiích. Kromě toho se nadšeně angažuje v komorní hudbě. Od roku 2017 vystupuje s renomovanou harfenistkou Kateřinou Englichovou, a to především s lyrickým písňovým repertoárem. Skladby Petra Ebena, Bohuslava Martinů či Leoše Janáčka umělkyně předvedou v intimním prostředí kostela svatého Bartoloměje v hrádku nad Nisou již 12. října. Sobotní večer tak bude ověnčen dalším koncertem, který jako perfektní dílek zapadá do skládačky Roku české hudby.

„Bezprostřední blízkost“ – tak by se dala nazvat synergie dvou půvabných stálic české klasické hudby. Kateřina Kněžíková jejich vzájemný vztah přibližuje následovně:

„S Kačenkou (Englichovou), mojí druhou půlkou, se nám krásně muzicíruje. Je to takový milý a hezký koktejl všech našich povahových rysů a hudebních představ. Nemám ráda, když musím hrát prim a jsem vystrčená před orchestr. Mám ráda skutečné partnerství, a právě to se mi na komorní tvorbě líbí a velmi mě to motivuje.“

Dámy jsou si zcela očividně blízké nejen profesionálně, ale i lidsky a léta trvající spolupráce, stvrzená například ziskem ceny Prague Classic Award či CD nahrávkou, to dokazuje.

Operní diva se v podcastu svěřuje, že v sobotu mohlo být všechno jinak, protože původně přišla s poněkud tradičnější myšlenkou romantického repertoáru. Lidová píseň byl nápad Kateřiny Englichové, který se osvědčil víc než dokonale: „Když jsme před časem vybíraly repertoár na naše působení na koncertních pódiích, tak já jsem přišla s takovým romantickým repertoárem a Kateřina Englichová mi vnutila lidovou píseň. Za což jsem jí zpětně hrozně vděčná, protože tam jsem objevila krásu v jednoduchosti.“

„Jsem toho názoru, že písňová disciplína je královna. Není nic těžšího než interpretovat, nejenom zazpívat, písňový repertoár, protože je v něm kladen větší důraz na text. Hudba je ve velmi úzkém spojení s textem a každé slovo je přesně vypointované nějakým harmonickým postupem. Je úžasné vydat se na cestu a objevovat, co tím autor myslel, proč je tam tato dynamika či slovo v určité barvě, agogice. Je to pro mě hrozně zábavné,“ tvrdí Kněžíková a zdůrazňuje, že česká písňová tvorba má vysokou hodnotu a originalitu, která by si zasloužila více mezinárodní pozornosti. Zmiňuje jména Zdeňka Fibicha, Vítězslava Nováka a lituje, že nemá možnost prožít druhý život, který by kompletně věnovala provádění toho velkého množství našich písní.

Niterný, emotivní vhled do příběhu, který se skladba snaží vyprávět, se sopranistka naučila už při studiích na konzervatoři a uplatňuje ho bez ohledu na to, zda právě zpívá Zerlinu v Donu Giovannim, nebo trubadúrský milostný cyklus Petra Ebena „Písně k loutně“.

Pozitivně stimulujícím efektem na ni prý působí také genius loci koncertního prostředí. Chodí si ho dopředu nacítit a má ráda vůni sakrálních míst. Jako profesionálka je však zvyklá na ledacos – prostory bez akustiky, vymrzlé zimní kostely, sdílení velkého pódia s orchestrem. Vše se dá zvládnout, jestliže nechybí to nejdůležitější – navázání energie s publikem.

Zajímá vás, zda se Kateřina Kněžíková cítí lépe v opěře nebo komorní hudbě?  A chtěla by na festival Lípa Musica dorazit i jako posluchačka? Dozvíte se, když si pustíte festivalový podcast.

V dalších rozhovorech si můžete poslechnout například pianistku a skladatelku Nikol Bókovou či dirigenta Marka Štryncla. Jednotlivé díly jsou k dispozici ve Spotify a na našem Youtube kanálu. Děkujeme Pavlu Ryjáčkovi za moderaci a zámku Ctěnice za poskytnutí prostor.