Věčná společenská témata připomenou Přímluvy v Prysku
Přímluvy nebudou procházka klasickou pohodovou hudbou, ale koncert, který se dotkne posluchačů i důležitých témat. Příběh o svaté rodině oživí 2. října 2026 na světové premiéře v Prysku prostřednictvím hudby motivy, které i v současnosti rezonují společností – ať už je to migrace, vyhnanství, klimatická krize či vzájemná úcta.
„Jsme připraveni rozehrát celý prostor, aby se posluchač nenudil, a aby měl zážitek co nejsilnější,“ slibuje Martin Prokeš, ředitel pořádajícího festivalu Lípa Musica a současně jeden z hlasů, které se zanedlouho budou rozléhat kostelem v Horním Prysku.
Pořád ale mají s kolegy vokalisty i instrumentalisty před sebou spoustu hodin a muziky, kterou musejí přelouskat, aby mohli Přímluvy představit. Nyní spolu strávily tři intenzivní dny v Janovicích u Kravař.
„Je to přátelské setkání, není to jako ve sportu, kde má někdo potřebu dávat góly – i když pocházejí z různého hudebního zázemí, během soustředění si vycházejí vstříc. V hudbě i v tom, co si spolu uvaří k večeři,“ nechává nahlédnout do zákulisních příprav PR manažerka festivalu Jitka Cidlinová, zatímco si během pauzy skupina hudebníků poprvé oťukává prostor kostela svatých Petra a Pavla.
Z jeho hlavní lodi se otevřenými dveřmi do jasného odpoledne nese duté bubnování; chvění kovových zvonců, chrastění i zvonkohru roznáší pozdně letní vítr po okolí. Autor Přímluv Lukáš Janata s Antonínem Procházkou testují, které perkusní nástroje vyznívají v nitru kostela nejlépe. Z jaké vzdálenosti budou uším posluchačů nejpříjemnější?
„Inspirací pro text byl román Otfrieda Preußlera Útěk do Egypta přes Království české, který se odehrává v Lužických horách,“ popisuje pod dohledem svatých autor libreta Tomáš Cidlina, podle nějž je text částečně žalozpěvem o tom, čím si prošly Čechy a jejich významné osobnosti ze života kultury i duchovna, ale zároveň také chvalozpěvem. „Obrací pozornost lidí k důležitým hodnotám a k následování mravních elit našich dějin,“ dodává.
Praktické otázky, jako je třeba procesí posluchačů před koncertem, dosud zůstávaly otevřené. Dnes se hudebníci – kteří si symbolickou cestu sami prošli – rozhodli, že i to bude součástí koncertu. Když bude říjnové počasí přát, posluchači se zhruba deset minut před koncertem sejdou a vydají se ke kostelu společně.
„Věřím, že to nebude jen koncert, ale souznění společné komunity lidí, kteří spolu prožijí něco, co normálně neprožívají,“ říká Prokeš, načež v doprovodu mezzosopranistky Kláry Blažkové a svého kolegy Jaromíra Noska z dua Kchun odchází k oltáři prověřit místní akustiku.
Jímavý souzvuk tria zanedlouho přerušují poznámky, hovor a smích. Než se hudebníci vrátí do Janovic, aby se opět ponořili do not, které dostali k dispozici zhruba před měsícem, je třeba promyslet další technické i praktické záležitosti.
„Zatím jsem ještě plná očekávání, ale také trošku obav, protože je to pro mě velká výzva,“ připouští Klára Blažková, podle níž jsou během společných dnů v hudbě zcela ponořeni. „Je to opravdu vyživující lázeň, takže se na to moc těším a věřím, že ve všech kolezích – muzikantech i zpěvácích – budu mít velkou oporu,“ svěřuje.
Přípravy v Janovicích podle ní rozhodně nejsou jen o zpěvu, ale dotýkají se využití prostoru, vzájemného poznávání, promýšlení konceptu a také společného navnímání Přímluv. „Sezpívání, to už bude jen finální fáze.“ Na akordeon bude hrát Saša Yasinski a cimbál a flétny rozezní Jan Rokyta. Další tři dny spolu hudebníci ještě stráví těsně před koncertem.
Přímluvy přinesou nejen řadu aktuálních témat či emocí, ale i mix různých hudebních nástrojů. „Obsahují zdánlivě nesourodou instrumentaci, jako je akordeon nebo cimbál a perkuse, i všemožné zvony a zvonky, mušle, kovové banány či plastová víčka,“ líčí skladatel a českolipský rodák Janata žijící v Kalifornii.
Od počátečních myšlenek na Přímluvy až do závěrečných příprav podle něj uplynuly dva roky. „A všechno se to spojí v jeden večer, kdy se hudba protká s osobní poutí a cestou posluchače,“ uzavírá umělec s pozvánkou na první říjnový pátek.
