Dílo, ve kterém hudba a slova doslova srostly.
Dřevěný Kristus
Pavel Švingr
Zdeněk Klauda
Pavel Švingr, bas
Zdeněk Klauda, klavír
Johannes Brahms (1833-1897)
Čtyři vážné zpěvy op. 121
Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný
Znovu jsem pohleděl na všechen útisk
Ó smrti, jak hořké je pomyšlení
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými
Johann Sebastian Bach (1685–1750)
Dobře temperovaný klavír, 1. díl BWV 853
Preludium a fuga es moll
Jan Hanuš (1915-2004)
Dřevěný Kristus, cyklus písní op. 40
Hlásám milost dřevu lesnímu
Poslal Herodes žoldáky
Zvedněte mne
Aj, z temnot noci
Dřevěný Kristus
Hlásám milost
Brahms a Hanuš
Hudba až na samou dřeň humanity
Jsou písně smutné i veselé, jsou programy rozverné i závažné. Umění není živé jen z pozitivních emocí, má za úkol popsat celou jejich škálu, má za povinnost vyjádřit se i k tomu nejtěžšímu, co lidstvo prodělalo, čeho se samo na sobě dopustilo. Právě o tom je koncert v Drchlavě v kostele svatého Mikuláše, ve stánku, který byl v poválečných letech zcela zdevastován a obnažen, v duchovním prostoru, který povstává z klinické smrti. Zde je možné a potřebné přemítat o tom, co s lidskou společností nadělaly války, nucené migrace skupin obyvatelstva, o krajině, ze které byl vyhnán Bůh. O tom, jestli je možné božstvo pozvat zpět.
„Dřevěný Kristus je syrový, tragický, hutný. Je to mistrovské dílo, jeho provedení ve zdevastovaném kostele je reminiscencí i poselstvím.“
Pavel Švingr
Úvodní Brahmsův cyklus je vystavěn na biblických překladech Martina Luthera, řeší podstatu lidského života a nelítostné předurčení jeho zániku. Hutnou atmosféru na chvíli odlehčí Bachův Dobře temperovaný klavír, teprve potom přichází čas na Hanušovu reflexi válečné zkušenosti. Skladba z roku 1957, působivá hudební meditace na verše Kamila Bednáře vydané v 50. letech samizdatem, čekala na své první provedení dlouhých 38 let. Nyní zazní na místě, kde slova a hudba srostou i s prostorem.
Pavel Švingr
Barevný a nepřeslechnutelný bas
Sólista Národního divadla v Praze absolvoval HAMU u Ivana Kusnjera a studoval také na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Debutoval ve Státní opeře Praha v roce 2009 rolemi Číšníka a Lodníka v inscenaci Brittenovy opery Smrt v Benátkách a v roce 2012 v historické budově Národního divadla jako Velebobule a Hlavní bazilišek ve světové premiéře opery Marka Ivanoviće Čarokraj.
Vedle operní tvorby se věnuje také koncertnímu repertoáru. Pravidelně interpretuje Dvořákovy Biblické písně a Stabat Mater, Mozartovo či Verdiho Requiem nebo písňový cyklus Dřevěný Kristus Jana Hanuše. S Janáčkovou Glagolskou mší se v srpnu 2024 představil na prestižním festivalu BBC Proms v Londýně s Českou filharmonií pod taktovkou Jakuba Hrůši. Je laureátem několika mezinárodních pěveckých soutěží, včetně první ceny v písňové soutěži Bohuslava Martinů.
V současnosti ho můžete vidět na scéně Národního divadla jako krále v Aidě, Angelottiho v Tosce, Sarastra v Donu Giovannim nebo vodníka v Rusalce.
Zdeněk Klauda
Znovuobjevování zapomenutých děl jako životní poslání
Dirigent, klavírista a hudební badatel Zdeněk Klauda je zakladatelem a uměleckým vedoucím orchestru L´Armonia Terrena. Ve své práci se zaměřuje na oživování zapomenutých děl českých skladatelů i na interpretaci hudby současných autorů. Jeho kariéra je úzce spjata s Národním divadlem v Praze, kde působí jako asistent dirigenta a vedoucí hudební přípravy a od sezóny 2022/2023 také jako dirigent.
Klaudova nahrávací činnost zahrnuje oceněné projekty, jako světová premiéra Stabat Mater Jakuba Jana Ryby (Diapason Découverte) či album Rediscovered Romantic Testimony, věnované symfonické tvorbě Václava Jindřicha Veita. Stál také za projektem Kouzelná Rybovka Matěje Formana, který natočil s FOK pro Českou televizi. V roce 2024 vyšla díky jeho iniciativě klavírní verze písňového cyklu Dřevěný Kristus Jana Hanuše a komorní orchestrální úprava Jaroslava Pelikána, jejíž vznik podnítil a premiéroval na Velikonočním festivalu duchovní hudby v Brně.
Zdeněk Klauda pravidelně hostuje u významných českých orchestrů a festivalů, doprovází renomované pěvce jako Simona Šaturová, Slávka Zámečníková nebo Adam Plachetka a nadále se věnuje objevování a interpretaci neprávem opomíjené hudby.
„Mám rád, když mě hudba nějakým způsobem vtáhne a inspiruje moji fantazii. Když mě vezme na krásnou dlouhou cestu a tam mě logicky vede, to znamená, že mě nic nevyruší, a já mám díky hudbě možnost prožít stav, který mě běžně v životě nepotká.“
Zdeněk Klauda
Kostel sv. Mikuláše v Drchlavě
Neskutečně silné spojení místa a hudby
Festival si pro uvedení Dřevěného Krista nemohl vybrat působivější místo. Barokní kostel, který jako zázrakem přežil hrůzy 20. století. Přestože se zde sloužily mše ještě několik let po roce 1945, kdy jej museli opustit jeho němečtí farníci, byl kostel po roce 1960 vykraden a postupně zdevastován. Sloužil jako sklad ovoce i pneumatik, jeho varhany a vybavení byly odvezeny do okolních kostelů, ukradeny či zničeny. V posledních letech se mu věnuje skupinka nadšenců, kteří jej doslova vysekali z kopřiv a vracejí mu život.
Právě sem nyní přichází hudba, aby dala tomuto místu nový smysl. Hudba, která v tomto prostoru získá až mystický rozměr. Sytý bas Pavla Švingra a klavírní doprovod Zdeňka Klaudy vyplní opuštěné zdi emocemi, jež budou v posluchačích doznívat ještě dlouho. O scénografii se postará malířka a sochařka Martina Chloupa, díky níž se večer stane komplexním zážitkem propojujícím zvuk, prostor a vizuální vnímání.
ne/7/9/18 h
Drchlava, kostel svatého Mikuláše
-
Aktuality
Otevřete festivalové noviny
To nejlepší z letošního ročníku a první pozvánka na jubilejní pokračování. Lípa Musica Post 2025 je venku.
Jordi Savall: „Neuvědomujeme si, že hudba je to nejlepší, co jsme v Evropě vytvořili.“
Velký mistr staré hudby Jordi Savall vystoupil se svou skupinou Hespèrion XXI na festivalu Lípa Musica v Liberci. Přečtěte si…
Szidi Tobias roztančila sklářskou huť! Benefiční koncert pro Ozvěnu přinesl 300 000 Kč
Sklo, hudba a dobro se spojily v jeden nezapomenutelný večer. Benefiční koncert festivalu Lípa Musica pro Nadační fond Ozvěna se…
Velký návrat do Jablonného
V jedinečné akustice chrámu zazní středověké chorály i hudba hrdinských skladatelů 20. století. Večer vyvrcholí odhalením nové podobizny světice.
Festivalové autobusy: Pohodlná a ekologická cesta za hudbou | Lípa Musica 2025
Festivalové autobusy: Pohodlná a ekologická cesta za hudbouProtože nám opravdu záleží na tom, abyste nezmeškali jediný koncert a abychom zároveň…
Její vlast v České Lípě a živě na Vltavě
Baborák Ensemble, Bella Adamova, premiéry Nikol Bókové i beseda v přímém přenosu zahájí 24. ročník festivalu.
Hudba na léto podle Belly Adamové
Od Mahlera přes jazz až ke Kendricku Lamarovi – objevte pestrý hudební svět mezzosopranistky Belly Adamové.
Jiří Havrlant: Už mám plné zuby té vaší krásy, to přesně slyším v hudbě Bachových synů.
Festival Lípa Musica uzavírá podcastovou sérii, cembalista Jiří Havrlant v ní zve do Zahrádek na „Tarkovského Nostalgii“
Hudba na léto podle Tomáše Jamníka
Líbily se vám hudební tipy od Martina Prokeše? Pak si určitě užijete i letní poslech podle Tomáše Jamníka – od…
Bella Adamova: Nejlépe se cítím v hudbě 20. století
BBC ji označilo za vycházející hvězdu, kritici tvrdí, že její hlas dokáže cokoli. Mezzosopranistka Bella Adamova byla hostem dalšího dílu…






