Dílo, ve kterém hudba a slova doslova srostly.
Dřevěný Kristus
Pavel Švingr
Zdeněk Klauda
Pavel Švingr, bas
Zdeněk Klauda, klavír
Johannes Brahms (1833-1897)
Čtyři vážné zpěvy op. 121
Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný
Znovu jsem pohleděl na všechen útisk
Ó smrti, jak hořké je pomyšlení
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými
Johann Sebastian Bach (1685–1750)
Dobře temperovaný klavír, 1. díl BWV 853
Preludium a fuga es moll
Jan Hanuš (1915-2004)
Dřevěný Kristus, cyklus písní op. 40
Hlásám milost dřevu lesnímu
Poslal Herodes žoldáky
Zvedněte mne
Aj, z temnot noci
Dřevěný Kristus
Hlásám milost
Brahms a Hanuš
Hudba až na samou dřeň humanity
Jsou písně smutné i veselé, jsou programy rozverné i závažné. Umění není živé jen z pozitivních emocí, má za úkol popsat celou jejich škálu, má za povinnost vyjádřit se i k tomu nejtěžšímu, co lidstvo prodělalo, čeho se samo na sobě dopustilo. Právě o tom je koncert v Drchlavě v kostele svatého Mikuláše, ve stánku, který byl v poválečných letech zcela zdevastován a obnažen, v duchovním prostoru, který povstává z klinické smrti. Zde je možné a potřebné přemítat o tom, co s lidskou společností nadělaly války, nucené migrace skupin obyvatelstva, o krajině, ze které byl vyhnán Bůh. O tom, jestli je možné božstvo pozvat zpět.
„Dřevěný Kristus je syrový, tragický, hutný. Je to mistrovské dílo, jeho provedení ve zdevastovaném kostele je reminiscencí i poselstvím.“
Pavel Švingr
Úvodní Brahmsův cyklus je vystavěn na biblických překladech Martina Luthera, řeší podstatu lidského života a nelítostné předurčení jeho zániku. Hutnou atmosféru na chvíli odlehčí Bachův Dobře temperovaný klavír, teprve potom přichází čas na Hanušovu reflexi válečné zkušenosti. Skladba z roku 1957, působivá hudební meditace na verše Kamila Bednáře vydané v 50. letech samizdatem, čekala na své první provedení dlouhých 38 let. Nyní zazní na místě, kde slova a hudba srostou i s prostorem.
Pavel Švingr
Barevný a nepřeslechnutelný bas
Sólista Národního divadla v Praze absolvoval HAMU u Ivana Kusnjera a studoval také na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Debutoval ve Státní opeře Praha v roce 2009 rolemi Číšníka a Lodníka v inscenaci Brittenovy opery Smrt v Benátkách a v roce 2012 v historické budově Národního divadla jako Velebobule a Hlavní bazilišek ve světové premiéře opery Marka Ivanoviće Čarokraj.
Vedle operní tvorby se věnuje také koncertnímu repertoáru. Pravidelně interpretuje Dvořákovy Biblické písně a Stabat Mater, Mozartovo či Verdiho Requiem nebo písňový cyklus Dřevěný Kristus Jana Hanuše. S Janáčkovou Glagolskou mší se v srpnu 2024 představil na prestižním festivalu BBC Proms v Londýně s Českou filharmonií pod taktovkou Jakuba Hrůši. Je laureátem několika mezinárodních pěveckých soutěží, včetně první ceny v písňové soutěži Bohuslava Martinů.
V současnosti ho můžete vidět na scéně Národního divadla jako krále v Aidě, Angelottiho v Tosce, Sarastra v Donu Giovannim nebo vodníka v Rusalce.
Zdeněk Klauda
Znovuobjevování zapomenutých děl jako životní poslání
Dirigent, klavírista a hudební badatel Zdeněk Klauda je zakladatelem a uměleckým vedoucím orchestru L´Armonia Terrena. Ve své práci se zaměřuje na oživování zapomenutých děl českých skladatelů i na interpretaci hudby současných autorů. Jeho kariéra je úzce spjata s Národním divadlem v Praze, kde působí jako asistent dirigenta a vedoucí hudební přípravy a od sezóny 2022/2023 také jako dirigent.
Klaudova nahrávací činnost zahrnuje oceněné projekty, jako světová premiéra Stabat Mater Jakuba Jana Ryby (Diapason Découverte) či album Rediscovered Romantic Testimony, věnované symfonické tvorbě Václava Jindřicha Veita. Stál také za projektem Kouzelná Rybovka Matěje Formana, který natočil s FOK pro Českou televizi. V roce 2024 vyšla díky jeho iniciativě klavírní verze písňového cyklu Dřevěný Kristus Jana Hanuše a komorní orchestrální úprava Jaroslava Pelikána, jejíž vznik podnítil a premiéroval na Velikonočním festivalu duchovní hudby v Brně.
Zdeněk Klauda pravidelně hostuje u významných českých orchestrů a festivalů, doprovází renomované pěvce jako Simona Šaturová, Slávka Zámečníková nebo Adam Plachetka a nadále se věnuje objevování a interpretaci neprávem opomíjené hudby.
„Mám rád, když mě hudba nějakým způsobem vtáhne a inspiruje moji fantazii. Když mě vezme na krásnou dlouhou cestu a tam mě logicky vede, to znamená, že mě nic nevyruší, a já mám díky hudbě možnost prožít stav, který mě běžně v životě nepotká.“
Zdeněk Klauda
Kostel sv. Mikuláše v Drchlavě
Neskutečně silné spojení místa a hudby
Festival si pro uvedení Dřevěného Krista nemohl vybrat působivější místo. Barokní kostel, který jako zázrakem přežil hrůzy 20. století. Přestože se zde sloužily mše ještě několik let po roce 1945, kdy jej museli opustit jeho němečtí farníci, byl kostel po roce 1960 vykraden a postupně zdevastován. Sloužil jako sklad ovoce i pneumatik, jeho varhany a vybavení byly odvezeny do okolních kostelů, ukradeny či zničeny. V posledních letech se mu věnuje skupinka nadšenců, kteří jej doslova vysekali z kopřiv a vracejí mu život.
Právě sem nyní přichází hudba, aby dala tomuto místu nový smysl. Hudba, která v tomto prostoru získá až mystický rozměr. Sytý bas Pavla Švingra a klavírní doprovod Zdeňka Klaudy vyplní opuštěné zdi emocemi, jež budou v posluchačích doznívat ještě dlouho. O scénografii se postará malířka a sochařka Martina Chloupa, díky níž se večer stane komplexním zážitkem propojujícím zvuk, prostor a vizuální vnímání.
ne/7/9/18 h
Drchlava, kostel svatého Mikuláše
-
Aktuality
„Doufala jsem, že to nikdy nebude potřeba.“ Barbora Kabátková v čele slavného souboru
Zpívala v Collegium Vocale Gent od roku 2012. Když jí Philippe Herreweghe nabídl podílet se na jeho vedení, přišel respekt…
Sobotní mše s nedělní platností: Představujeme nové koncertní zastavení ve Bzí
Léčivý zvon, gotický Kristus a charismatická kostelnice. Nové koncertní místo festivalu.
Když se historie zrcadlí v hudbě. Hostem podcastu je Tomáš Cidlina
Kde se potkává historie regionu se současnou hudbou? Odpovědi hledá nový díl podcastu s historikem, ale také libretistou Tomášem Cidlinou.
Věčná společenská témata připomenou Přímluvy v Prysku
Skladba už dostává konkrétní podobu. Účinkující a skladatel Lukáš Janata mají za sebou první společné soustředění. Nahlédněte s námi pod…
Čtrnáct sezon spolu. V čem spočívá tajemství Kalabis Quintetu?
Zuzana Leimer a Denisa Kozáková o ženských skladatelkách, životě v pětičlenném souboru i hledání rovnováhy mezi hudbou a rodinou.
Hudba jako cesta k setkání. Stanislav Přibyl o kostelech, technologiích a Lípě Musice
Co spojuje pražského arcibiskupa a apoštolského administrátora litoměřické diecéze Stanislava Přibyla s festivalem Lípa Musica?
Léto, voda a hudba. Nalaďte se na jubilejní Lípu Musicu.
Léto se přehouplo do druhé půlky, a to znamená, že je nejvyšší čas začít se ladit.
Terezie Fialová: Přijďte na koncert poslouchat, ne porovnávat.
Další díl podcastu přináší otevřené povídání přední české klavíristky o hudbě, pochybnostech i odvaze poslouchat bez očekávání.
Nová místa na festivalové mapě: Sýpka Lemberk
Věděli jste, že za 25 let existence festivalu Lípa Musica zazněla hudba už ve více než čtyřiceti městech, městečkách a…
Martin a Pavla Prokešovi poprvé společně o zákulisí festivalu
Co znamená sdílet život s hudebním festivalem? Co všechno si festival bere a co naopak vrací? Ve druhém dílu podcastu…






