Tanec je prastarým způsobem, jak lze chválit Boha a vyjadřovat zároveň všechny lidské emoce.

Víra, naděje a láska

Jaroslav Tůma
Adéla Srncová

pá/3/10/19 h

Großschönau, evangelicko-luteránský kostel

1:20

Program bude ke stažení několik dní před koncertem.

Víra, naděje a láska

pá/3/10/19 h / Großschönau, evangelicko-luteránský kostel

rezervace autobusukoupit vstupenky

Jaroslav Tůma, varhany
Adéla Srncová, choreografie, taneční improvizace

Preludium
Johann Sebastian Bach (1685–1750): Duetto I, e moll, BWV 802;
Gaude sorte tua (Horatius) S radostí přijmi svůj osud

Jaroslav Tůma (1956): Improvizace;
Diliges proximum tamquam se ipsum (Markus 12, 31) Miluj bližního svého jako sebe samého

Paul Hindemith (1895–1963): Sonata Nr. 2 (1937): II. Ruhig bewegt;
Fides tua te salvam fecit (Matheus 9, 22) Víra tvá tě uzdravila

Johann Sebastian Bach: Wir glauben all an einen Gott, BWV 680

Interludium
Johann Sebastian Bach: Duetto II, F dur, BWV 803;
Rebus in adversis animum submittere noli – Spem retine! Spes una hominem nec morte relinquit (Cato Censorius) Neklesej na mysli, když je ti někdy nepřízniv osud – Doufej! Jen naděje nevzdá se muž ani ve chvíli smrti

Jaroslav Tůma: Improvizace;
Ecce agnus Dei, qui tolit peccata mundi (Johannes 1, 29) Ejhle beránek Boží, který snímá hříchy světa

Klement Slavický (1910-1999): Ecce homo;
Nec me mea cura fefellit (Vergilius) Moje naděje mě nezklamala

Bohuslav Martinů (1890–1959)
Sonata pro Cembalo (úprava pro varhany J. Tůma): I. Poco allegro 

Interludium
Johann Sebastian Bach: Duetto III, G dur, BWV 804;
Verus amor nullum novit habere modum (Propertius) Pravá láska ta nezná žádnou míru či mez

Philip Glass (1937) / Mad Rush (1979)
Amor ut lacrima: oculis oritur, in pectus cadit (Publilius Syrus) Jak slza je láska: v oku vzniká, k srdci proniká

Jesus Guridi (1886–1961): Triptico del buen Pastor: III. El buen Pastor – Dobrý pastýř

Interludium 
Johann Sebastian Bach: Duetto IV, a moll, BWV 805;
Felix qui quod amat, defendere fortiter audet (Ovidius) Šťasten, kdo odvahu má svou lásku statečně hájit

Jaroslav Tůma: Improvizace;
Omnia vincit amor et nos cedamus amori (Vergilius) Láska vítězí nad vším, i my tedy ustupme lásce

Johann Sebastian Bach: Fuga Es dur, BWV 552 b

Tanec a varhany k oslavě Boha

Tři křesťanské ctnosti pohledem citátů, přísloví a mudrosloví

Varhanní koncerty jsou něčím, co mají všichni v Evropě společné, po staletí doprovázely bohoslužby a duchovní setkání. Jejich zvuk máme za tu dobu zakódovaný v genech. Varhany znamenají duchovno a jako takové je přijímají i lidé, kteří nežijí křesťanskou vírou, i je varhany přitahují a nutí rozjímat o ctnostech.

„Každý koncert či představení je úplně jiné, důsledně se vyhýbáme jakékoli rutině. Hudba je jedna z největších radostí života. Vše okolo nás se mění, ale tóny a jejich mluva jsou ostrovem stability. Přitom tradice, jakou představují varhany jako hudební nástroj, se může skvěle snoubit s opravdu velmi aktuální uměleckou tvorbou.“

Jaroslav Tůma

O cnostech, o těch křesťanských, jako jsou víra, naděje a láska, je i program koncertu. Ten je dělen do několika částí, jež uvádějí citáty z bible i antických klasiků. Jejich poselství pak rozvádí díla světových skladatelů i improvizační umění Jaroslava Tůmy. Koncert není ale jenom o varhanním umění, nýbrž možná překvapivě také o tanci. Adéla Srncová vytváří s hudbou provozovanou Jaroslavem Tůmou přirozenou symbiózu, oba často hledají východisko v jedinečnosti okamžiku a v improvizaci. Snaží se otevřít duši a mysl svým pokorným, ale přesto inovátorským způsobem. Přichází s myšlenkou, že i v kostele lze tančit a že i tanec může být modlitbou a oslavou Boha.

  • !MHF Lípa Musica: Jaroslav Tůma a Adéla Srncová

Jaroslav Tůma

Král varhanní improvizace

Špičkový varhaník, cembalista a pedagog, který mistrně ovládá nejen klávesy, ale i umění improvizace – královskou disciplínu varhaníků, koncertuje po celém světě a jeho záběr sahá od renesance po 21. století. Vášní Jaroslava Tůmy jsou historické nástroje – varhany, cembala, klavichordy a kladívkové klavíry, na kterých oživuje hudbu dávných mistrů. Zasvětil život nejen interpretaci, ale i předávání tajemství historických klávesových nástrojů.

Vystudoval Pražskou konzervatoř u Jaroslava Vodrážky a AMU v Praze u Milana Šlechty (varhany) a Zuzany Růžičkové (cembalo). Nyní je sám profesorem na pražské AMU a jeho studenti patří mezi přední varhaníky dalších generací. Jako koncertní umělec navštívil téměř všechny evropské země, USA, Kanadu, Japonsko, Mongolsko, Jihoafrickou republiku a další. Jeho diskografie zahrnuje 64 sólových titulů. Je také prvním českým varhaníkem, který nahrál souborně varhanní dílo Johanna Sebastiana Bacha.

V roce 2010 byl jmenován titulárním svatohorským varhaníkem na Svaté Hoře v Příbrami. Když nehraje, pomáhá zachraňovat varhany, například při obnově barokních nástrojů v Plasích nebo v nedaleké Horní Polici.

„Věřím, že tanec bude i v Großschönau přijat s otevřeným srdcem. Když tanec přináší ryzí poselství okamžiku, může se stát i modlitbou, kterou vnímá každý přítomný, tak jako varhany rezonují v prostorách kostela. Kéž se tanec stane jejich srdcem.“

Adéla Srncová

Adéla Srncová

Taneční improvizace jako jádro umělecké identity

Adéla Srncová je česká tanečnice a choreografka, jejíž umělecký vývoj byl formován hlubokým rodinným zázemím v oblasti divadelního a tanečního umění. Od útlého dětství se věnovala baletu, absolvovala Taneční konzervatoř hl. m. Prahy a následně spolupracovala s předními českými choreografy, včetně Jiřího Kyliána, Libora Vaculíka, Jana Kodeta a Petra Zusky.

Její umělecká činnost zahrnuje široké spektrum tanečních forem – od klasického baletu přes výrazový tanec až po taneční improvizaci. Působila v souboru Bohemia Balet, se souborem Černého divadla Jiřího Srnce vystupovala na scénách po celém světě, v baletu Národního divadla Praha vystoupila v inscenacích Popelka, Broučci, Don Quijote, Labutí jezero a Raymonda. Věnovala se také choreografii – vytvořila pohybové kompozice pro Kuchyňskou revui (Bohemia Balet), Slzy nože a Podivuhodný let (Národní divadlo Brno) či pohybovou spolupráci pro Legendy magické Prahy (Národní divadlo Praha).

Jádro její umělecké identity však tvoří taneční improvizace. V průběhu své taneční kariéry vystoupila v rámci hudebních a divadelních projektů po boku významných hudebníků. Spolupráce s varhaníkem Jaroslavem Tůmou vyústila v jedinečné syntézy tance a hudby v sérii představení pod názvem Vyvolený aneb Řehoř na skále na motivy románu Thomase Manna. Navzdory mateřství, které vnímá jako nejvyšší formu tvůrčího naplnění, zůstává tanec její neoddělitelnou součástí.

„Tanec není jen projevem pohybu, ale také poselstvím – o životě, radosti, ztrátě, lásce, bolesti. Vnímám, že skrze zkušenosti prožitků a poznání života je pro mě stále silnějším způsobem, jak komunikovat s Bohem, vesmírem, s těmi, kteří jsou kolem mě. Varhanní improvizace Jaroslava Tůmy mám ze všech nejraději a o ostatním už se přesvědčte sami.“

Adéla Srncová

Großschönau

Útočiště protestantů z Českých zemí

Nenechte si ujít jedinečný zážitek v evangelicko-luteránském kostele v Großschönau, druhém největším venkovském kostele v Sasku. Místo, kde se historie a hudba fascinujícím způsobem prolínají, rozezní varhany postavené v roce 2014 varhanářskou dílnou Ekkeharta Große z Waditz u Budyšína.

Historie kostela je úzce spjata s osudy evangelických exulantů z Čech a Moravy, kteří se do Großschönau uchýlili v důsledku třicetileté války a rekatolizace. Díky rozkvětu damaškové tkalcovny našli tito lidé v městečku nejen nový domov, ale i obživu, což vedlo k výraznému nárůstu obyvatel. Původní kostel už nestačil pojmout všechny věřící, a tak byl postaven nový, který mohl hostit bohoslužby pro všechny.

Přijďte si vychutnat bohatý zvuk moderních varhan a zažít neopakovatelnou atmosféru tance v kostele!

pá/3/10/19 h

Großschönau, evangelicko-luteránský kostel

  • Aktuality
více aktualit