„Na Rameauově obličeji se střídaly vášně, bylo na něm možno rozeznat něhu, vztek, radost, smutek, rozlišit piano a forte…“

Denis Diderot

Premiéra

La Rameau

Jana Semerádová
Radim Vizváry

ne/27/9/18 h

Turnov, Městské divadlo

1:10

Program bude ke stažení několik dní před koncertem.

La Rameau

ne/27/9/18 h / Turnov, Městské divadlo

rezervace autobusukoupit vstupenky

Radim Vizváry, pantomima
Jana Semerádová, barokní flétny
Hana Fleková, barokní violoncello
Jiří Havrlant, cembalo

Jean-Philippe Rameau (1683–1764)
Pièces de clavecin en concerts
La Pantomime
La Timide
La Rameau
La Marais
La Forqueray
La Lapoplinière
L´Indiscrète 

Hudba jako nositelka příběhů, emocí a obrazů

Vysněné představení Radima Vizváryho a Jany Semerádové

Program koncertu, či spíše hudebně-dramatického díla, které bude premiérově uvedeno na festivalu Lípa Musica, je inspirován Diderotovým filozofickým dialogem Le neveu de Rameau. V tomto spisu se filozof setkává se synovcem slavného skladatele. Jejich volný rozhovor staví proti sobě dva neslučitelné světonázory: vypravěčovu víru v ctnost a veřejnou morálku a Rameauovu cynickou a amorální vizi společnosti. Prostřednictvím tohoto střetu Diderot zkoumá hluboké otázky o morálce, o podstatě geniality a o tom, zda ctnost může skutečně vést ke štěstí.

„Rád bych, aby diváci objevili Rameaua nejen jako historickou postavu baroka, ale jako živého, imaginativního tvůrce, jehož hudba dokáže i dnes oslovit smysly, emoce i fantazii. A také aby viděli, že je pantomima současný, silný, svébytný, a především vytříbený jazyk, který dokáže vést rovnocenný dialog s hudbou.“

Radim Vizváry

V představení, které vzniklo ze vzájemného uměleckého obdivu Jany Semerádové a Radima Vizváryho, bude rozehrána na pozadí geniálního Rameauova díla Pièces de clavecin en concerts pantomimická freska skladatelova života. Mim ztvární samotného skladatele Jeana-Philippa Rameaua a herecky přiblíží jeho osobnost, vnitřní svět i tvůrčí imaginaci. Diváci zažijí Rameaua v různých obdobích jeho života. Na pódiu se rozehraje plnohodnotný divadelní tvar, v němž hudba a pantomima koexistují v rovnováze.

„Rameau je fascinující osobnost. Génius. Je dvorský, vznešený, jeho hudba je plná gest, důrazů a vnitřního napětí. V mnoha ohledech je to hudba taneční, ale zároveň hluboce dramatická a obrazotvorná.“

Radim Vizváry

  • !Mistrovství Jany Semerádové a Radima Vizváryho poprvé na jednom jevišti. Přijměte pozvání do divadla.

Radim Vizváry

Synonymum moderní tuzemské pantomimy

Radim Vizváry patří k nejvýraznějším osobnostem současného mimického divadla v Evropě. Je mimem, režisérem, choreografem, autorem a pedagogem, který dlouhodobě rozvíjí nonverbální divadlo jako svébytný umělecký jazyk. Absolvoval Hudební a taneční fakultu AMU v Praze a jeho tvorba byla oceněna řadou významných mezinárodních i domácích cen, včetně Ceny Thálie (2016) za výkon v inscenaci Sólo.

Pochází z Poličky, rodiště Bohuslav Martinů, hudební vzdělání bylo přirozenou součástí jeho dětství a zásadně formovalo jeho vztah k hudbě. Díky tomuto zázemí se již během vysokoškolských studií začal věnovat režii operních inscenací a poloscénických koncertů.

Pracuje s pantomimou v operním kontextu i jako choreograf a postupně si vytvořil silný vztah k barokní hudbě a jejím skladatelům. Svět barokní hudby a její gestická stylizace má s pantomimou společný základ v rétorice a v práci s tělem jako nositelem významu. Tento princip Vizváry rozvíjí v současném kontextu a vytváří originální divadelní fúze s živými hudebníky.

Je autorem či spoluautorem desítek inscenací a vystupoval téměř po celé Evropě i v USA, Asii a Africe. Spolupracoval s řadou prestižních institucí, od roku 2021 působí jako umělecký šéf Laterny magiky. Je zakladatelem souboru Mime Prague a stojí za mezinárodními festivaly MIME FEST a Komedianti v ulicích.

Jana Semerádová

Ohromující zážitky s barokní hudbou

Flétnistka Jana Semerádová patří k předním osobnostem české barokní hudební scény. Jako umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum formuje jeho dramaturgii a interpretační přístup, přičemž propojuje hudební a dramatické umění. Díky její badatelské činnosti v archivech a hlubokému porozumění barokní gestice a deklamaci soubor každoročně uvádí novodobé premiéry zapomenutých děl.

Pod jejím vedením Collegium Marianum nahrálo řadu oceňovaných alb, mimo jiné v rámci úspěšné řady Hudba Prahy 18. století u Supraphonu. Jako sólistka i členka souboru vystupuje na předních evropských festivalech, jako jsou Bachfest Leipzig, Festival Oude Muziek Utrecht či Pražské jaro.

Kromě umělecké činnosti působí jako dramaturgyně festivalu Letní slavnosti staré hudby a koncertního cyklu Barokní podvečery. Její přínos interpretaci staré hudby byl oceněn nejen akademicky – habilitovala se na HAMU – ale i prestižními cenami včetně nominace na ceny Anděl (2020) a francouzského Řádu umění a literatury (2024). Od roku 2024 vyučuje na Akademii Muzyczné im. Krzysztofa Pendereckiego w Krakowie.

Hana Fleková & Jiří Havrlant

Violoncello a cembalo jako základní ingredience mistrovské barokní hudby

Když se na tuzemské scéně řekne barokní violoncello, okamžitě se vybaví tvář Hany Flekové, členky předních českých souborů Collegium Marianum, Collegium 1704 či Musica Florea. Hana Fleková studovala hru na violoncello na pražské konzervatoři a později na AMU. Část studií strávila v Londýně, kde se věnovala hře na violu da gamba. Zabývá se převážně autentickou interpretací hudby 17. a 18. století a spolupracuje s dalšími tělesy jako např. Ensemble Tourbillon a Ensemble Inégal. Podílí se na nahrávkách českých i zahraničních vydavatelských společností.

Jiří Havrlant patří k výrazným mladým interpretům, jejichž jméno je stále častěji spojováno se světem staré hudby. Studoval hru na historické klávesové nástroje na Janáčkově akademii múzických umění v Brně pod vedením Barbary Marie Willi, dále se zdokonaloval na Schole Cantorum Basiliensis a na Královské konzervatoři v Haagu.

Spolupracuje s předními českými i zahraničními soubory a orchestry, jako jsou Collegium Marianum, Czech Ensemble Baroque či Česká filharmonie. Je členem dua Musica neglecta a uměleckým vedoucím pěveckého tria Drei Engel. Vedle koncertní činnosti se věnuje pedagogické práci na konzervatořích v Ostravě a Praze. Diváci festivalu Lípa Musica jistě mají v paměti jeho sólový recitál v Zahrádkách.

  • Aktuality
více aktualit