„Mše D dur je pro mne vzácnou pečetí na Dvořákově ryzím díle.
Inspiruje, imponuje a dojímá.“
Adam Viktora
Lužanská mše
Adam Viktora
Ensemble Inégal
Ensemble Inégal
Adam Viktora, umělecký vedoucí
Gabriela Eibenová, soprán
Lenka Cafourková, soprán sólo
Denisa Hanušovská, soprán
Veronika Vojířová, soprán
Iva Táborská, alt sólo
Olha Poltorak, alt
Marek Žihla, tenor soló
Hasan El Dunia, tenor
Jan Kožnar, tenor
Tomáš Šelc, bas sólo
Šimon Vanžura, bas
Václav Karel Jeřábek, bas
Vladimír Roubal, harmonium
Petr Mašlaň, violoncello
Lukáš Verner, kontrabas
Antonín Dvořák (1841-1904)
Tři duchovní zpěvy op. 19b
Ave Maria
Ave maris stella
O sanctissima op. 19a
Tři duchovní zpěvy op. 19b
Hymnus ad laudes in festo SS. Trinitatis
Vladimír Roubal (1965)
Improvizace na motivy Antonína Dvořáka
Antonín Dvořák
Mše D dur Lužanská op. 86
Kyrie
Gloria
Credo
Sanctus
Benedictus
Agnus Dei
Dílo cítěné ryze dvořákovsky
Nádherný kus hudby, který se objevuje jen zřídka
Ensemble Inégal se s obrovskou vášní a zanícením věnuje české liturgické hudbě a důsledně pracuje na budování odkazu geniálního barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. Důležitým studijním a interpretačním zájmem kapelníka a varhaníka Adama Viktory je ale také Antonín Dvořák.
„Moje cesta ke Dvořákovi vedla přes studium, interpretaci a poslech živé hudby. Přes historické varhany ve Zlonicích, Vysoké a v Lužanech. Svůj vztah k němu jsem začal vnímat jako mladý student právě na kůru lužanské kaple u půvabných varhan, které se od Dvořákových dob vůbec nijak nezměnily. Myslím, že Dvořákova duchovní tvorba je díky nadčasovému poselství širší posluchačské obci dokonce blíže než jeho dumky a humoresky.“
Adam Viktora
Ženy nenápadné
Anna Dvořáková a Zdenka Hlávková jako první sólistky
Mše D dur vznikla z podnětu významného architekta a mecenáše umění Josefa Hlávky, který si u svého letního sídla, zámku v západočeských Lužanech, nechal vystavět novou kapli. Když mělo v následujícím roce dojít k jejímu vysvěcení, požádal přítele Dvořáka, aby k této příležitosti zkomponoval novou mši. Vysvěcení kaple, při kterém byla mše poprvé provedena, se konalo 11. září 1887. Dílo řídil Dvořák sám, sólového sopránového partu se ujala Hlávkova žena Zdenka, altového skladatelova choť Anna.
Veřejná premiéra proběhla 15. dubna 1888 v plzeňském Městském divadle. Vzhledem k světskému prostoru Dvořák varhanní part upravil pro harmonium, violoncello a dva kontrabasy. Jednalo se vlastně o jakési romantické basso continuo, tedy způsob doprovodu neodmyslitelně spjatý s barokní hudbou, který se však v Čechách v běžné liturgické praxi udržel až do 19. století. V této verzi skladbu uslyšíme také v Bzí. I přes skromné nástorjové obazení je Lužanská mše dílem vpravdě monumentálním. Přiznává a podtrhuje Dvořákovu zbožnost stejně silným způsobem jako jeho Requiem nebo Stabat Mater.
„Mohlo by se jmenovat: víra, naděje a láska k Bohu nejvyššímu a poděkování za tak veliký dar, že mně bylo popřáno dílo to ke chvále Nejvyššího a ke cti umění našeho šťastně dokončiti. Nedivte se, že jsem tak nábožný, ale umělec, který to není, nic takového nedokáže.“
Antonín Dvořák
Adam Viktora
Varhaník a objevitel Jana Dismase Zelenky
Adam Viktora vystupuje na hudebních festivalech po celé Evropě, přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech. Velký zájem věnuje historickým varhanám a aktivitám usilujícím o jejich záchranu a propagaci a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem Českého varhanního festivalu. Vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni a historicky poučenou interpretaci na Akademii múzických umění v Praze.
„Paradoxem je pro mne coby varhaníka to, že oba moji nejmilejší skladatelé, Zelenka a Dvořák, nenapsali nic zásadního pro varhany. Naštěstí jsem se ale stal i kapelníkem.“
Adam Viktora
Adam Viktora se stal nejproduktivnějším představitelem procesu znovuobjevování díla českého barokního génia Jana Dismase Zelenky. Na koncertech a mnoha nahrávkách uvedl v novodobých premiérách téměř 50 Zelenkových skladeb. Založil a organizuje mezinárodní Zelenka Festival Praha – Drážďany a uspořádal sedm ročníků muzikologické konference Zelenka Conference Prague. Je uměleckým vedoucím souboru Ensemble Inégal.
Ensemble Inégal
Soubor odlišný a především všestranný
„Název Ensemble Inégal nevznikl náhodou. Soubor je totiž schopen počet svých hráčů zcela přizpůsobit danému repertoáru, ale také akustice i prostředí, kde vystupuje.“
Pražský barokní soubor Ensemble Inégal založený v roce 2000 Adamem Viktorou a Gabrielou Eibenovou získal evropské renomé díky svým vysoce ceněným koncertům a CD nahrávkám a stal se synonymem pro objevy z odkazu geniálního českého barokního skladatele, Jana Dismase Zelenky. Ensemble Inégal je všestranné hudební těleso, jehož interpretační záběr se pne od renesanční hudby až po hudbu současnou. Kromě staré hudby má soubor na svém kontě také novátorská provedení a nahrávky hudby romantické (např. A. Dvořák, G. Rossini) a moderní (B. Britten, A. Pärt, A. Schnittke, Ph. Glass).
„Máme to neuvěřitelné štěstí, že se v našem malém hudebním světě můžeme pyšnit několika prvotřídními soubory zaměřujícími se na dobovou intepretaci staré hudby. Přesto je vždy finální kvalita i provedení přímo závislé na osobnosti uměleckého vedoucího. V případě Ensemble Inégal nade vše vysvítá pokora, střídmost, profesionalita, láska k hudbě i pocit sounáležitosti s ostatními.“
Markéta Vejvodová, Harmonie
-
Aktuality
„Doufala jsem, že to nikdy nebude potřeba.“ Barbora Kabátková v čele slavného souboru
Zpívala v Collegium Vocale Gent od roku 2012. Když jí Philippe Herreweghe nabídl podílet se na jeho vedení, přišel respekt…
Sobotní mše s nedělní platností: Představujeme nové koncertní zastavení ve Bzí
Léčivý zvon, gotický Kristus a charismatická kostelnice. Nové koncertní místo festivalu.
Když se historie zrcadlí v hudbě. Hostem podcastu je Tomáš Cidlina
Kde se potkává historie regionu se současnou hudbou? Odpovědi hledá nový díl podcastu s historikem, ale také libretistou Tomášem Cidlinou.
Věčná společenská témata připomenou Přímluvy v Prysku
Skladba už dostává konkrétní podobu. Účinkující a skladatel Lukáš Janata mají za sebou první společné soustředění. Nahlédněte s námi pod…
Čtrnáct sezon spolu. V čem spočívá tajemství Kalabis Quintetu?
Zuzana Leimer a Denisa Kozáková o ženských skladatelkách, životě v pětičlenném souboru i hledání rovnováhy mezi hudbou a rodinou.
Hudba jako cesta k setkání. Stanislav Přibyl o kostelech, technologiích a Lípě Musice
Co spojuje pražského arcibiskupa a apoštolského administrátora litoměřické diecéze Stanislava Přibyla s festivalem Lípa Musica?
Léto, voda a hudba. Nalaďte se na jubilejní Lípu Musicu.
Léto se přehouplo do druhé půlky, a to znamená, že je nejvyšší čas začít se ladit.
Terezie Fialová: Přijďte na koncert poslouchat, ne porovnávat.
Další díl podcastu přináší otevřené povídání přední české klavíristky o hudbě, pochybnostech i odvaze poslouchat bez očekávání.
Nová místa na festivalové mapě: Sýpka Lemberk
Věděli jste, že za 25 let existence festivalu Lípa Musica zazněla hudba už ve více než čtyřiceti městech, městečkách a…
Martin a Pavla Prokešovi poprvé společně o zákulisí festivalu
Co znamená sdílet život s hudebním festivalem? Co všechno si festival bere a co naopak vrací? Ve druhém dílu podcastu…




