Z folklorní tradice a umění cimbálu vyklíčily autorské písně, obrazy a vzpomínky muzikantského života, které Zuzana Lapčíková nasbírala do svého osobního herbáře.

Můj herbář

Zuzana Lapčíková

ne/20/9/18 h

Zákupy, Zámecká konírna

1:10

Program bude ke stažení několik dní před koncertem.

Můj herbář

ne/20/9/18 h / Zákupy, Zámecká konírna

rezervace autobusu koupit vstupenky

Zuzana Lapčíková, zpěv, cimbál
Josef Fečo, kontrabas
Petr Růžička, housle

Vzpomínky vynořené z podvědomí

Zuzana Lapčíková poprvé s autorskými písněmi

Kdyby byla motýl, byla by z těch nejvzácnějších ve sbírce. Řeč je o Zuzaně Lapčíkové, ženě, která vyrostla v prostředí moravských tradic a na vlnách world music se nechala unášet dávno předtím, než se tento směr stal módním. Však se také ve svém milieu dopustila něčeho nepřirozeného a nečekaného. Jako první žena se prosadila v cimbálových muzikách.

Od té doby nepřestává Zuzana Lapčíková hledat nové možnosti pro magický zvuk cimbálu. Má za sebou řadu oceňovaných projektů od vánočního alba přes oratorium Orbis pictus až po orchestrální hudbu k baletu Želary.

„K autorské písňové formě jsem se dopracovala až poté, co jsem zkomponovala několik velkých forem. Nápady na vlastní písně jsem nosila v hlavě delší dobu. Teprve na festivalu Lípa Musica s nimi půjdu poprvé ven.“

Zuzana Lapčíková

Tentokrát to tedy bude jiná Zuzana Lapčíková. Neotevře pokladnici folklóru, jak jsme zvyklí, ale pustí diváky do svého života, do vzpomínek, které mají v její paměti trvalé místo a jsou spojeny s tradicí, historií a lidmi, které jí hudba do života přinesla.

„Texty se náhle začaly objevovat v mém podvědomí, tak jsem se rozhodla psát. Na papíře se mně začaly skládat obrazy a vzpomínky. Jsou velmi osobní, až intimní, věnované členům mé rodiny.“

Zuzana Lapčíková

Žena průkopnice

Ta, která prolomila ženám cestu k cimbálu

Do světa cimbálu prorazila v době, kdy byly ženy mezi hráči spíše výjimkou. Už v polovině 90. let se dokázala prosadit v převážně mužských muzikách, obstát v náročných programech a překonat předsudky, kdy ji někteří kolegové vnímali spíš jako „okrasu v kroji“ než plnohodnotnou hráčku.

Zuzana Lapčíková pochází z Moravského Slovácka a od dětství žije hudbou – hraje na klavír i cimbál, zpívá a tančí. Hudebně vyrůstala v prostředí moravské lidové písně, které zůstává pevnou součástí její tvorby. Po studiu hry na cimbál na brněnské konzervatoři a etnologie s hudební vědou na Masarykově univerzitě vystupovala s řadou cimbálových muzik, orchestrů i komorních seskupení. Její diskografie čítá téměř padesát titulů, z toho jedenáct autorských.

Po sedmnáct let vedla hudební a taneční složky souboru Včelaran, s nímž získala dvakrát ocenění „Laureát MFF Strážnice“. Jako zakládající členka tria Ad Lib Moravia spolupracovala s Emilem Viklickým a v roce 2000 se podílela na natáčení oceňovaného CD „Morava“. Později založila Zuzana Lapčíková kvintet, který v roce 2011 získal hudební cenu Anděl v kategorii Worldmusic. V roce 2000 se na jazzových pódiích seznámila s Josefem Fečem a spolu začali rozvíjet intenzívní hudební spolupráci.

Aktivně se věnuje pedagogice – založila Slováckou základní uměleckou školu a řadu let vedla ateliéry lidové písně. Zuzana Lapčíková proplétá tradici s jazzem, soudobou hudbou a etnickými vlivy, její koncerty i nahrávky se představily v Evropě, USA, Japonsku, Číně, Indii či Mexiku. Je matkou tří dětí a inspiruje mladé hudebníky svou otevřeností, tvořivostí a láskou k hudbě všech žánrů.

! Zuzana Lapčíková a Josef Fečo na Lípě Musice v roce 2012

! Zámecká konírna v Zákupech

Z ruiny k dechberoucímu prostoru

Koncert v barokní konírně, jakou jinde nenajdete

Kdysi opomíjený kout s chátrajícími zdmi, dnes znovuzrozený skvost barokní architektury. Hospodářský dvůr v areálu zákupského zámku tvoří monumentální komplex budov o čtvercovém půdorysu z poloviny 17. století. Navržený slavnými italskými staviteli Giulio Broggiem a Giovannim Domenicem Orsim, svou historickou i architektonickou hodnotou dokonce převyšuje samotný zámek.

Konírna, která je součástí největší barokní světské stavby u nás, se loni po pečlivé obnově otevřela veřejnosti. Dovedete si představit impozantnější prostor pro koncert?

← Gadalaiki / Roční doby Guillaume de Machaut: Soud krále českého →