Z folklorní tradice a umění cimbálu vyklíčily autorské písně, obrazy a vzpomínky muzikantského života, které Zuzana Lapčíková nasbírala do svého osobního herbáře.
Můj herbář
Zuzana Lapčíková
Zuzana Lapčíková, zpěv, cimbál
Josef Fečo, kontrabas
Petr Růžička, housle
Vzpomínky vynořené z podvědomí
Zuzana Lapčíková poprvé s autorskými písněmi
Kdyby byla motýl, byla by z těch nejvzácnějších ve sbírce. Řeč je o Zuzaně Lapčíkové, ženě, která vyrostla v prostředí moravských tradic a na vlnách world music se nechala unášet dávno předtím, než se tento směr stal módním. Však se také ve svém milieu dopustila něčeho nepřirozeného a nečekaného. Jako první žena se prosadila v cimbálových muzikách.
Od té doby nepřestává Zuzana Lapčíková hledat nové možnosti pro magický zvuk cimbálu. Má za sebou řadu oceňovaných projektů od vánočního alba přes oratorium Orbis pictus až po orchestrální hudbu k baletu Želary.
„K autorské písňové formě jsem se dopracovala až poté, co jsem zkomponovala několik velkých forem. Nápady na vlastní písně jsem nosila v hlavě delší dobu. Teprve na festivalu Lípa Musica s nimi půjdu poprvé ven.“
Zuzana Lapčíková
Tentokrát to tedy bude jiná Zuzana Lapčíková. Neotevře pokladnici folklóru, jak jsme zvyklí, ale pustí diváky do svého života, do vzpomínek, které mají v její paměti trvalé místo a jsou spojeny s tradicí, historií a lidmi, které jí hudba do života přinesla.
„Texty se náhle začaly objevovat v mém podvědomí, tak jsem se rozhodla psát. Na papíře se mně začaly skládat obrazy a vzpomínky. Jsou velmi osobní, až intimní, věnované členům mé rodiny.“
Zuzana Lapčíková
Žena průkopnice
Ta, která prolomila ženám cestu k cimbálu
Do světa cimbálu prorazila v době, kdy byly ženy mezi hráči spíše výjimkou. Už v polovině 90. let se dokázala prosadit v převážně mužských muzikách, obstát v náročných programech a překonat předsudky, kdy ji někteří kolegové vnímali spíš jako „okrasu v kroji“ než plnohodnotnou hráčku.
Zuzana Lapčíková pochází z Moravského Slovácka a od dětství žije hudbou – hraje na klavír i cimbál, zpívá a tančí. Hudebně vyrůstala v prostředí moravské lidové písně, které zůstává pevnou součástí její tvorby. Po studiu hry na cimbál na brněnské konzervatoři a etnologie s hudební vědou na Masarykově univerzitě vystupovala s řadou cimbálových muzik, orchestrů i komorních seskupení. Její diskografie čítá téměř padesát titulů, z toho jedenáct autorských.
Po sedmnáct let vedla hudební a taneční složky souboru Včelaran, s nímž získala dvakrát ocenění „Laureát MFF Strážnice“. Jako zakládající členka tria Ad Lib Moravia spolupracovala s Emilem Viklickým a v roce 2000 se podílela na natáčení oceňovaného CD „Morava“. Později založila Zuzana Lapčíková kvintet, který v roce 2011 získal hudební cenu Anděl v kategorii Worldmusic. V roce 2000 se na jazzových pódiích seznámila s Josefem Fečem a spolu začali rozvíjet intenzívní hudební spolupráci.
Aktivně se věnuje pedagogice – založila Slováckou základní uměleckou školu a řadu let vedla ateliéry lidové písně. Zuzana Lapčíková proplétá tradici s jazzem, soudobou hudbou a etnickými vlivy, její koncerty i nahrávky se představily v Evropě, USA, Japonsku, Číně, Indii či Mexiku. Je matkou tří dětí a inspiruje mladé hudebníky svou otevřeností, tvořivostí a láskou k hudbě všech žánrů.
Z ruiny k dechberoucímu prostoru
Koncert v barokní konírně, jakou jinde nenajdete
Kdysi opomíjený kout s chátrajícími zdmi, dnes znovuzrozený skvost barokní architektury. Hospodářský dvůr v areálu zákupského zámku tvoří monumentální komplex budov o čtvercovém půdorysu z poloviny 17. století. Navržený slavnými italskými staviteli Giulio Broggiem a Giovannim Domenicem Orsim, svou historickou i architektonickou hodnotou dokonce převyšuje samotný zámek.
Konírna, která je součástí největší barokní světské stavby u nás, se loni po pečlivé obnově otevřela veřejnosti. Dovedete si představit impozantnější prostor pro koncert?
-
Aktuality
Zapište si do kalendáře
Lípa Musica vstupuje do svého 25. ročníku a přípravy jsou v plném proudu. Která data si v kalendáři označit notičkou?
Život po festivalu Lípa Musica
Přistál nám ve schránce nečekaný dopis. Tomáš Jamník v něm píše, co se děje s garantem festivalu, když dozní poslední…
Otevřete festivalové noviny
To nejlepší z letošního ročníku a první pozvánka na jubilejní pokračování. Lípa Musica Post 2025 je venku.
Jordi Savall: „Neuvědomujeme si, že hudba je to nejlepší, co jsme v Evropě vytvořili.“
Velký mistr staré hudby Jordi Savall vystoupil se svou skupinou Hespèrion XXI na festivalu Lípa Musica v Liberci. Přečtěte si…
Szidi Tobias roztančila sklářskou huť! Benefiční koncert pro Ozvěnu přinesl 300 000 Kč
Sklo, hudba a dobro se spojily v jeden nezapomenutelný večer. Benefiční koncert festivalu Lípa Musica pro Nadační fond Ozvěna se…
Velký návrat do Jablonného
V jedinečné akustice chrámu zazní středověké chorály i hudba hrdinských skladatelů 20. století. Večer vyvrcholí odhalením nové podobizny světice.
Festivalové autobusy: Pohodlná a ekologická cesta za hudbou | Lípa Musica 2025
Festivalové autobusy: Pohodlná a ekologická cesta za hudbouProtože nám opravdu záleží na tom, abyste nezmeškali jediný koncert a abychom zároveň…
Její vlast v České Lípě a živě na Vltavě
Baborák Ensemble, Bella Adamova, premiéry Nikol Bókové i beseda v přímém přenosu zahájí 24. ročník festivalu.
Hudba na léto podle Belly Adamové
Od Mahlera přes jazz až ke Kendricku Lamarovi – objevte pestrý hudební svět mezzosopranistky Belly Adamové.
Jiří Havrlant: Už mám plné zuby té vaší krásy, to přesně slyším v hudbě Bachových synů.
Festival Lípa Musica uzavírá podcastovou sérii, cembalista Jiří Havrlant v ní zve do Zahrádek na „Tarkovského Nostalgii“


