„Bože, Kriste Ježíšku, nám v horský kostel seslaný, umlčte zlo pravdou a láskou svou.
Víc pro sebe ani pro zemi nežádáme.“
Světová premiéra
Věnováno památce p. Angela Waldsteina
Přímluvy
Duo Kchun
Klára Blažková
Jan Rokyta
Klára Blažková, mezzosoprán
Martin Prokeš, tenor
Jaromír Nosek, bas
Saša Yasinski, akordeon
Jan Rokyta, cimbál, flétny, duduk
Antonín Procházka, perkuse
Lukáš Janata (1995)
Přímluvy
Hudební pouť krajinou, pamětí a vírou
Příběh, který začíná v klíně Lužických hor
Skladba nesoucí jednoduchý název Přímluvy je zbrusu novou kompozicí Lukáše Janaty a zažije v Prysku svou světovou premiéru. Slovo světová ale možná není na místě. Bude to spíše premiéra domácí, pro domácí publikum, provedená v místě, ve kterém se odehrává začátek jejího děje. Libreto Tomáše Cidliny čerpá inspiraci z poetického příběhu Otfrieda Preußlera Útěk do Egypta přes království České a ožívá v něm téma útěku svaté rodiny, která se však po přechodu hranic ocitá v osamělém kostelíku kdesi v Lužických horách. Rázem je zřejmé, proč se tato světová a domácí premiéra odehrává právě v Prysku.
Preußlerův román ale slouží v příběhu skladby jenom jako základní skica. Večer nezačne pro diváky v kostelních lavicích, ale již venku prosebným procesím ke kostelu. Brzy po svém úvodu se stane duchovním putováním českou krajinou a historií. Pokusíme se, aby se program stal více než koncertem. Vyvine se ve zpívanou bohoslužbu s liturgickými přímluvami, modlitbu společnosti, která pozapomněla, jak má hovořit k Bohu i svým bližním. Během večera zazní přímluvy k ochraně základních lidských hodnot, pravdy, tradic, víry, krajiny.
Průvodci jednotlivými kapitolami jsou čeští zemští patroni, ale i ti, kteří se svatými nikdy nestali, ačkoliv prošli podobnými martyrii jako mnozí křesťanští mučedníci. Důležitým subtématem skladby je problematika exilu elit společnosti. Proto skladba připomíná jména slavných exulantů českých dějin: Jana Amose Komenského, ale také Pavla Tigrida, Karla Kryla nebo Patera Angela Waldtseina, kterému je celé dílo věnováno.
„Kristus určitě nebyl prvním vyhnancem,
ani ty nebudeš tím posledním.
Neb lidstvo stále opakuje stejné hříchy…
Nikdy ale nebudeš na této cestě sám,
to je tvá jediná útěcha.
Budou s tebou provždy kráčet svatí země,
ze které pocházíš.“
Lukáš Janata
Z České Lípy za velkou louži
Lukáš Janata je česko-americký kreativní umělec, rodák z České Lípy v současnosti působí v kalifornském Santa Cruz. Jako skladatel, pedagog, interpret a organizátor zkoumá různé podoby empatie v hudbě i společnosti. Je členem správní rady The Resonance Project, neziskové organizace propojující hudbu a neurovědu v oblasti transformace konfliktů. Mezi jeho nedávné iniciativy patří spolupořádání benefičního San Francisco Concert of Compassion, spoluvytvoření akce SUMU v Helsinkách, podpořené Evropskou komisí, a založení ECHOES, nové hudební série v Praze, zaměřené na mezinárodní kulturní dialog prostřednictvím uměleckého vyprávění.
Jako doktorand na University of California v Santa Cruz se věnuje výzkumu toho, jak kreativita aktivuje empatické mechanismy v mozku. Vyučuje skladbu na The Walden School a na San Francisco Conservatory of Music, kde zároveň vede sbor Collegium. Jako skladatel absolvoval rezidence na institucích jako Wurlitzer Foundation, KHN Center, Casa Uno, Millay Arts, Jentel Arts ad. Je stipendistou Aspen Music Festival 2024 a DeGaetano Composition Institute 2025.
Lukášovy skladby byly objednány institucemi jako San Francisco Symphony, Orchestra of St. Luke’s, Alarm Will Sound, Cantori New York, Friction Quartet a Janáčkova filharmonie Ostrava. Studoval u Johna Corigliana, Davida Conteho a Otomara Kvěcha a spolupracoval s Georgem Lewisem, Allainem Gaussinem, Mary Kouyoumdjian, Nicem Muhlym, Missy Mazzoli a Stevem Mackeym, stejně jako s dirigenty Ragnarem Bohlinem, Markem Shapiro a Alenou Hron.
Divákům festivalu Lípa Musica se představil v roce 2024 jako autor skladby Talks. Tehdejší koncert, na němž dílo provedla Alena Hron s Komorním orchestrem Pražské konzervatoře, patřil mezi mimořádné zážitky. Právě v té době vznikla myšlenka požádat Lukáše o skladbu k 25. výročí festivalu. Výzvou pro Lukáše se stalo neobvyklé obsazení díla, v němž se potkává mezzosoprán se dvěma mužskými hlasy, cimbál, akordeon a perkuse. Stejně podnětné je i libreto, jehož slova v něm – umělci žijícím v současné Americe – silně rezonují.
Hlasy přímluv
Klára Blažková, Jaromír Nosek a Martin Prokeš
Klára Blažková je zpěvačka z Valašska s křišťálově průzračným mezzosopránem, který nejčastěji zaznívá na nahrávkách souboru Ensemble FLAIR. Její lyrický, dotmava zabarvený hlas je díky své verzatilnosti dobře využitelný v různých hudebních žánrech od klasiky přes folklór po jazz a world music. Charakterizuje ji věrné procítění hudebního materiálu, neutuchající zájem o práci s detaily, jakož i neustálá snaha o věrnou stylovou interpretaci a pravdivost pěveckého projevu.
Tenorista Martin Prokeš a basista Jaromír Nosek společně tvoří pěvecké duo KCHUN, v němž oba čerpají ze svých bohatých uměleckých zkušeností v rámci renomovaných ansámblů specializujících se na historicky poučenou interpretaci hudby. Ryzí souznění svých hlasů prezentují ve zcela unikátních autorských projektech, v nichž kombinují starou i soudobou hudbu.
Jan Rokyta
Mistr cimbálu, který nezná hranice
Od folklóru po soudobou klasickou hudbu prošel světovými scénami a spolupracoval se špičkovými soubory jako jsou Wiener Philharmoniker nebo Concertgebouworkest. Jeho hudební cesta začala v rodinné tradici a pokračovala až k unikátním projektům. Premiéroval díla nizozemských skladatelů, vystupuje na prestižních festivalech staré hudby, je zaníceným propagátorem šíření lidového zpěvu mezi dětmi a mládeží a miluje improvizaci a neotřelé hudební dialogy. Jako umělecký vedoucí Ensemble FLAIR čerpá inspiraci z Janáčka i moravské lidové hudby.
Saša Yasinski
Bytostně spojený s akordeonem
Jako malý kluk chtěl hrát na kytaru, ale učitelka a maminka rozhodly, že bude chodit na akordeon. Hudební skladatel a akordeonista Aliaksandr Yasinski pochází z běloruského Baranavičy, studoval na Běloruské státní hudební akademii a následně na Pražské konzervatoři a HAMU, kde se věnoval akordeonu, skladbě a zvukové tvorbě. Od roku 2011 tedy žije v Praze a aktivně působí na české i mezinárodní hudební scéně jako interpret i skladatel. Je laureátem mezinárodních soutěží a výraznou osobností, která se pohybuje napříč žánry, propojuje klasickou hudbu, world music, šanson, jazz, rock i elektroniku. Je také autorem symfonické, komorní i filmové hudby.
Antonín Procházka
Cit pro tradici i inovativní přístup
Trojlístek nadžánrových a všestranných muzikantů uzavírá Antonín Procházka, hráč na bicí nástroje, skladatel, improvizátor, foley artist a pedagog Hudební fakulty AMU v Praze. Působí v předních orchestrech (ČF, FOK, SOČR, PKF), ansámblech soudobé hudby (BERG, PMP), jazzových a indie-popových projektech i v improvizaci. Vystupuje jako vibrafonový sólista, lektor muzikoterapeutických workshopů České filharmonie a jeho ruchy zní v mezinárodně oceňovaných filmech. V rámci doktorandského studia na HAMU se zabývá fenoménem talking drums západní Afriky; v ghanské Akkře spolupracoval s Ghana Dance Ensemble a University of Ghana. Zkušenosti z pobytu zúročuje v praxi i výuce. Založil Obroni Ensemble – experimentální laboratoř propojující africké bubnování s moderním jazzem a improvizací.
Kostel sv. Petra a Pavla v Prysku
Poklad ukrytý v srdci Lužických hor
Lípa Musica, to je také spojení krásné hudby a magických míst. Jedním z těch, na která se rádi vracíme, je kostel sv. Petra a Pavla v Prysku. Barokní kostel byl postaven architektem a stavitelem Petrem Pavlem Columbanim v letech 1718 až 1721. A přestože nějaký čas chátral, díky zápalu místních nadšenců i vedení obce se ho podařilo v roce 2012 zrekonstruovat a zachránit. Račte nahlédnout dovnitř!
-
Aktuality
Zapište si do kalendáře
Lípa Musica vstupuje do svého 25. ročníku a přípravy jsou v plném proudu. Která data si v kalendáři označit notičkou?
Život po festivalu Lípa Musica
Přistál nám ve schránce nečekaný dopis. Tomáš Jamník v něm píše, co se děje s garantem festivalu, když dozní poslední…
Otevřete festivalové noviny
To nejlepší z letošního ročníku a první pozvánka na jubilejní pokračování. Lípa Musica Post 2025 je venku.
Jordi Savall: „Neuvědomujeme si, že hudba je to nejlepší, co jsme v Evropě vytvořili.“
Velký mistr staré hudby Jordi Savall vystoupil se svou skupinou Hespèrion XXI na festivalu Lípa Musica v Liberci. Přečtěte si…
Szidi Tobias roztančila sklářskou huť! Benefiční koncert pro Ozvěnu přinesl 300 000 Kč
Sklo, hudba a dobro se spojily v jeden nezapomenutelný večer. Benefiční koncert festivalu Lípa Musica pro Nadační fond Ozvěna se…
Velký návrat do Jablonného
V jedinečné akustice chrámu zazní středověké chorály i hudba hrdinských skladatelů 20. století. Večer vyvrcholí odhalením nové podobizny světice.
Festivalové autobusy: Pohodlná a ekologická cesta za hudbou | Lípa Musica 2025
Festivalové autobusy: Pohodlná a ekologická cesta za hudbouProtože nám opravdu záleží na tom, abyste nezmeškali jediný koncert a abychom zároveň…
Její vlast v České Lípě a živě na Vltavě
Baborák Ensemble, Bella Adamova, premiéry Nikol Bókové i beseda v přímém přenosu zahájí 24. ročník festivalu.
Hudba na léto podle Belly Adamové
Od Mahlera přes jazz až ke Kendricku Lamarovi – objevte pestrý hudební svět mezzosopranistky Belly Adamové.
Jiří Havrlant: Už mám plné zuby té vaší krásy, to přesně slyším v hudbě Bachových synů.
Festival Lípa Musica uzavírá podcastovou sérii, cembalista Jiří Havrlant v ní zve do Zahrádek na „Tarkovského Nostalgii“




