Příběh velryby v rybníce.

Friedrich řečený Bedřich

Milena Štráfeldová

so/14/9/17 h

Česká Lípa, salónek Jiráskova divadla

galerie

Debata Pavla Ryjáčka s publicistkou a spisovatelkou Milenou Štráfeldovou o její nové knize věnované dílu a životu Bedřicha Smetany.

„Vždy jsem milovala hudbu Bedřicha Smetany, nespočítám, kolikrát jsem slyšela Mou vlast. Vždy mi ale trochu vadilo, jaký propagandistický mýtus se vytvořil kolem jeho postavy. Proto jsem se snažila ho ve své knize alespoň trochu „odpomníkovat“. Věřím, že nám tak bude ještě o něco bližší.“

Milena Štráfeldová

Bedřich Smetana – jeden z největších Čechů, tvůrce naší národní hudby, bez jeho díla si českou kulturu ani neumíme představit. Přesto své chlapecké deníky i milostné dopisy psal německy a správně mluvit a psát česky se učil až dlouho po třicítce. A to není zdaleka jediná okolnost, která nás u autora Prodané nevěsty nebo Mé vlasti může překvapit.

„Strýc vám proto, slečno, vzkazuje, abyste přestala podporovat ten humbuk, který se kolem pana kapelníka dělá. Jednak je to wagnerián, který se neustále snaží poněmčit českou hudbu, myslí si, že je to snad nějaká zásluha, ve skutečnosti by ho za to měl ale celý národ odsoudit, a ne oslavovat, a jednak ta jeho předstíraná hluchota! Vždyť je to ostuda, že takhle podvádí lidi…“ Slečna se rozčilovala čím dál víc. „Hluchý skladatel přece nemůže skládat hudbu.“

Z knihy Friedrich řečený Bedřich

O Bedřichu Smetanovi vyšla spousta knih a zdálo by se, že jeho život už byl popsán do nejmenších detailů. Čím víc se ale o něm dozvídáme, tím víc také zjišťujeme, že je tu pořád co objevovat. Rozhodně neexistuje jen jeden všeplatný pohled na našeho „nejnárodnějšího“ skladatele. Dokumentární román Friedrich řečený Bedřich líčí jeho dramatický osud, ale i jeho dobu a příběhy lidí, kteří jej obklopovali, milovali a podporovali, nebo mu jeho cestu naopak ztěžovali. Milena Štráfeldová mu přitom nestaví jen další bronzový pomník, ale ukazuje Smetanu jako obyčejného člověka, s jeho přednostmi – ale i chybami. Její kniha je také zamyšlením nad tím, proč byl Smetana tolikrát propagandisticky zneužit, jako snad žádný jiný náš umělec. A konečně klade i pár otázek o nás samých, na které stále ještě nemáme odpověď.

Milena Štráfeldová (*1956) vystudovala kulturologii a dějiny umění na Univerzitě Karlově. Pracovala v knihovnách, muzeu, na ministerstvu kultury i v několika redakcích. V letech 2001 až 2014 působila v Českém rozhlase. Dlouhodobě se věnuje literární činnosti, dosud vydala historické romány Guláš pro Masaryka, Trestankyně, Svatý rváč a Sestry B., povídkové knihy Kriplíci, Přepisovačka, Co mě naučilo listí a Svetr ze zbytků. Dosud největší úspěch zaznamenala kniha na pomezí románu a biografie To je on! O té, co si říkala Toyen.

Tiskem vyšly i divadelní hry Osamělé večery Dory N., monodrama o dceři Boženy Němcové, a Odpolední čaj u Loosů. V roce 2015 měla svou premiéru divadelní úprava Sester B. Jako scénáristka nebo autorka námětu se Milena Štráfeldová podílela na trojici filmů režiséra Luboše Hlavsy o Janu Husovi, Jeronýmu Pražském nebo Janu Ámosi Komenském. Její dosud poslední spoluprací s tímto režisérem je filmový dokument o Janu Žižkovi, který má mít premiéru v říjnu letošního roku.