Divné jsme věci čítali, již nám mnozí mnoho psali. Ještě však těch neviděli, o něž se teď s námi dělí Kristof Harant, pán vznešený…

Kryštof Harant aneb Putování do Svaté země

Cappella Mariana

Constantinople (Kanada)

Saša Rašilov

so/21/9/19 h

Česká Kamenice, kostel sv. Jakuba Staršího

1:30

VSTUPENKY

program ke stažení

rezervace autobusu

Program bude ke stažení několik dní před koncertem.

Cappella Mariana

Vojtěch Semerád, umělecký vedoucí, koncepce projektu

Hana Blažíková, soprán

Barbora Kabátková, soprán

Vojtěch Semerád, tenor

Tomáš Lajtkep, tenor

Ondřej Holub, tenor

Jaromír Nosek, bas

Constantinople

Kiya Tabassian, umělecký vedoucí, setar, zpěv

Didem Başar, kanun

Patrick Graham, perkuse

Neva Ogszun, kemenče

Saša Rašilov, recitace

Agha Mo’men (cca.1525–1600): Tasbih-i Misri, MSS s. 317

Kryštof Harant (1564–1621): Missa quinis vocibus / Credo

Anonymous (16. století): Naqsh Dar Bazm-e Del, báseň od Hafeze (1315–1390), báseň MSS s. 314

Kryštof Harant: Missa quinis vocibus / Kyrie

Kiya Tabassian (1976): Namaz-e Sham-e Ghariban, báseň od Hafeze

Kryštof Harant: Missa quinis vocibus / Gloria

Shishtari Murad (? –1688 ): Chashm-e Mast; Huseyni Agir Semai

Kryštof Harant: Missa quinis vocibus / Sanctus

Kâsebâz-i Misri (16. století): Pishref-i Misri & Sama‘i, MSS s. 318-319

Seyyid Seyfullah (16. století): Bu Ashk Bir Bahri Ummandir, Nihavend ilahi, MSS s.318

Kryštof Harant: Maria Kron

Kryštof Harant: Missa quinis vocibus / Agnus Dei

Paschal de l’Estocart (cca. 1538– po1587) / Ali Ufki (1610–1675): Žalm 4 / Mezmur 2 & 4

Kiya Tabassian: Parvaz

Kryštof Harant (arr. Jaroslav Pelikán) / Gazi Giray Han (1554–1607): Dies est laetitiae / Mahour Pishrow, Cantemir Collection

Anonymous (16. století): Otce Buoha nebeského

„Mým cílem nebylo zůstat na opačných stranách Bosporu, ale nalézt společný jazyk obou kultur. A to se nám podařilo! Je až neuvěřitelné, jak v dnešní době vznikají uměle překážky mezi národy, kulturami či náboženstvími, což v té době nebylo.“

Vojtěch Semerád

Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic známe jako jednoho z popravených pánů v roce 1621. Možná ale nevíme dost o životě a díle tohoto renesančního kavalíra, který byl nositelem evropské moudrosti a zároveň na vlastní kůži čerpal vědění a kulturu východního Mediteránu a Orientu. Cappella Mariana pojala záměr ukázat na osobnost Kryštofa Haranta nikoliv pro jeho tragický konec, ale raději se zaměřit na jeho životní zkušenost s Orientem a na jeho dílo, neohraničené středoevropským nazíráním na svět.

Teprve když poznáváme cizí kultury, zjišťujeme, že jsme si více podobní, než bychom čekali. S touto premisou se Cappella Mariana rozhodla hledat společný hudební jazyk s uznávaným ansámblem Constantinople. Výsledkem je hudební portrét multikulturality Blízkého východu. Průvodcem na hudební cestě do exotických krajin Kypru, Jeruzaléma, Sinaje či Káhiry, nám bude Harantův barvitý cestopis, jehož úryvky přednese Saša Rašilov.

„Projekt vznikal několik let a prvním impulzem bylo setkání s Kiyou Tabassianem v Praze v roce 2019. Po jeho skvělém vystoupení jsem ihned věděl koho přizvat k tomuto unikátnímu projektu hudební cesty Kryštofa Haranta.“

Vojtěch Semerád

!Constantinople (Kiya Tabassian, dir.) & Cappella Mariana (Vojtěch Semerád, dir.) Odyssée de Harant

Cappella Mariana je komorním vokálním souborem, který prezentuje málo zmapovaná díla vlámské, anglické a italské provenience. Zároveň se ale pouští i do domácí staré tvorby a hledá originální cesty k její prezentaci. Důraz klade na interpretaci středověkého vícehlasu, renesanční polyfonie a vokálních děl raného baroka. Soubor byl založen roku 2008 Vojtěchem Semerádem, který dodnes zajišťuje jeho umělecké vedení. Vojtěch Semerád je uznávaným sbormistrem a barokním houslistou. Především je ale jeho vášní středověká, renesanční a barokní vokální hudba, kterou v rámci doktorátu studoval na papežském institutu Musica Sacra v Římě.

Soubor Constantinople spoluzakládal v roce 2001 Kiya Tabassian, který je opravdovou světovou superhvězdou staré hudby. Tento v Kanadě naturalizovaný soubor bez nadsázky procestoval pět světadílů a posluchače celého světa seznamoval s perskými, blízkovýchodními a středozemními hudebními tradicemi středověku a renesance. Soubor Constantinople nastudoval více jak 50 programů a je skutečným svátkem a privilegiem slyšet tyto hudebníky zapojené také do večera věnovaného českému velikánovi Kryštofu Harantovi.