Musíte myslit přece, že jsme jenom děti jako všude jinde. Sice vyspělé pomocí Terezína, ale přece jenom děti.

Lípa Musica dětem

… a bolelo nebe…

Dismanův rozhlasový dětský soubor

pá/27/9/9.30 a 11.00 h

Česká Lípa, Jiráskovo divadlo

0:50

galerie

Dismanův rozhlasový dětský soubor

Jana Franková, scénář a režie

Jan Hnilička, režie obnovené inscenace

Jakub Sejkora, zhudebnění básní Dagmar Hilarové a Hanuše Hachenburga

Jakub Sejkora, texty ostatních písní a hudba

„Děti vlastně nikoho nehrají, jsou přesvědčivě těmi konkrétními dětmi, jejichž verše a zápisky tu citují, protože mají to základní, co je pro to předpokladem: dětskou duši schopnou vidět a říkat pravdu. A tak se jim ani nemusíme snažit uvěřit, po několika minutách víme, že to tak je, že jsou tu s námi terezínské děti, že nejsme v divadle, ale v Terezíně a divadlem je na čas to, co je venku, za divadelní zdí.“

Jiří Daníček, Roš chodeš

Bylo by to o tolik jiné, kdyby v divadle zněly vymyšlené příběhy a repliky, jenže ony jsou reálné, autentické, mrazivě skutečné. Scénář představení vznikl na půdorysu textů terezínských dětí. Deníky, básně, dopisy a zápisky do památníčku, které vznikly v terezínském ghettu, daly vzniknout působivé koláži, kterou scénáristicky uspořádala zesnulá Jana Franková.

„Členové Dismanova rozhlasového dětského souboru jsou vnímaví a inteligentní, s velkým kulturním přehledem. Výzvou pro ně nebylo ani tak pochopit tragický rozměr událostí a kontextu, ale naopak mu nepodlehnout.“

Jan Hnilička

V chronologickém ději se odvíjejí jednotlivé dramaturgické linky, které se navzájem prolínají. Společně s hudbou, jejímž autorem je Jakub Sejkora, je dětskými protagonisty vytvářen temporytmus celé inscenace. Navzdory tragickým okolnostem a traumatům je inscenace především o přirozené lidské snaze žít a o naději, kterou je třeba v sobě chovat. Už proto ve hře nevystupují postavy vojáků a dozorců. Místo v dětském světě si nezaslouží.

!... a bolelo nebe...

Dismanův rozhlasový dětský soubor nese jméno svého zakladatele Miloslava Dismana, v jehož postavě se spojil rozhlasový tvůrce s vynikajícím pedagogem. Soubor působí v rámci Československého a později Českého rozhlasu od roku 1935. Jeho účel a krédo zůstaly po celých takřka 90 let stejné, totiž poskytovat dětem kvalitní všestrannou kulturní výchovu. Díky tomuto vkladu jsou Dismančata důležitou líhní nových talentů a zároveň je soubor často oslovován ke spolupráci s profesionály, natáčejí televizní a rozhlasové pořady, účinkují v divadlech či v dabingových a televizních studiích.

Už od svého vzniku měli Dismančata a jejich umělečtí vedoucí smysl pro vhodný výběr repertoáru. Výsledkem byly stovky repríz, jako tomu bylo s představením zdramatizovaných Karafiátových Broučků. Po Miloslavu Dismanovi vedl soubor režisér Jan Berger, po něm Zdena Fléglová, která se souborem nacvičila slavného Brúndibára Hanse Krásy. S tímto představením účinkovala Dismačata několikrát i v zahraničí. Na těžkou látku Brundibára vlastně navazuje představení … a bolelo nebe, které už vzniklo pod vedením Jany Frankové v roce 2017.